Začátkem vánočních svátků je advent, čas očekávání Vánoc a narození Ježíška, který začíná vždy prvou neděli nejbližší 30.listopadu a trvá čtyři týdny. Také u nás se již stalo zvykem zavěšovat vánočně ozdobený adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které se postupně zapalují, každý týden jedna. Celé období je završeno Štědrým dnem, kdy se konečně rozzáří celý vánoční stromek.
Tradice adventního věnce, jako adventní symbolické vazby staré více než 130 let, navazuje na formu kol spojených s pohanskými slavnostmi slunovratu. Tato kola byla vyráběna ze slámy a zapálená se koulela přes hřebeny kopců. Tento rituál symbolizoval koloběh Slunce. Křesťanské pojetí adventního věnce představuje naději na znovuzrození a očekávání světla. Také zde můžeme nalézt symboliku slunečního koloběhu ve svíčkách, které se postupně zapalují a ohlašují tak příchod vánoc.
Na dnešním trhu se můžeme setkat s celou řadou různých typů věnců, které se liší velikostí, sestavením podkladového zeleného materiálu, barevností, technikami práce a funkcemi. Pokud se rozhodneme pro tvorbu vlastního adventního věnce, je velmi důležité si uvědomit, do jakého prostoru ho umístíme a jakým způsobem ho budeme prezentovat. Máme na výběr ze tří druhů: věnec stolní, který tvoří součást dekorace slavnostní tabule, věnec volně zavěšený (klasický věnec na stužkách zavěšovaný nad stůl) a věnec dveřní. Zvyk věšet slavnosní věnec na dveře pochází ze Skandinávie, věnec v tomto případě slouží jako ozdoba vstupních dveří na uvítanou pro hosty. Následující řádky a obrázky budou ve zkratce dokumentovat parametry jednotlivých typů věnců a postup jejich výroby.
Nepřehlédněte! Super fotogalerie vánočních dekorací!
Základem pro krásný věnec je dobře připravený podklad vytvořený na podložce. Jako materiál můžeme použít slámu, polystyren, silný drát, proutí, apod. Podložku ještě obalíme pruhem zeleného krepového papíru. Připravíme si také nejrůznější aranžovací materiál (větvičky jedle, stříbrný smrk, buxus, jalovec, tis, mech, lišejník, borové šišky, kousky kůry, atd.). Vlastní výrobu adventního věnce začneme tím, že krátké větvičky jehličnatých a stálezelených rostlin postupně za pomoci drátu navazujeme na podklad. Dobrá rada: nesnažme se věneček rychle omotat dlouhými výhony, výsledek by nebyl příliš atraktivní. Držme se pravidla: čím menší je podložka, tím kratší by měly být přivazované výhonky (cca. 2 – 3,5 cm dlouhé u věnečku průměru 25 cm.). Jednotlivé větvičky klademe střechovitě, každý úvazek předchozí řady zakryjeme další řadou větviček. Snažíme se, aby byl pokryv stejnoměrně hustý a pravidelně uspořádaný.
Také poměr šířek jednotlivých částí věnce na jeho průměru (tj. věnec – volný prostor uvnitř – věnec) je velmi důležitý. U stolního je poměr 1:1,6:1 až 1:2,5:1 , u volně zavěšeného 1:3:1 až 1:4:3 a konečně u dveřního 1:2:1 až 1:3:1. Pokud se nám podaří zdárně dokončit tuto operaci, získáme tak podklad, který si s radostí jednoduše nazdobíme.
Mezi základní techniky zdobení, které můžeme použít, patří: lepení pomocí tavné pistole, drátkování, přichycování pomocí skobiček nebo špendlení. Sortiment dostupných ozdob je také velmi široký, závisí pouze na naší fantazii a samozřejmě na prostoru, kam potom věneček umístíme. Velmi atraktivní jsou vonné přírodní dekorace (ořechy, plátky jablíček, citrónů, kousky celé skořice, atd.) nebo můžeme použít různé stužky, skleněné koule, slaměnné a dřevěnné vánoční ozdoby. Při zdobení nejprve rozmístíme svíčky (symetricky nebo asymetricky), které připevníme k podložce následujícím způsobem. Zapálíme starou svíčku a v jejím plameni nahřejeme jeden konec kovové tyčinky (hřebík bez hlavičky, silnější drát), který potom zatlačíme do spodní strany svíčky. Zbývajícím koncem pak snadno svíčku přichytíme k podložce. Poté se můžeme dát do zdobení věnečku stuhami a ostatním aranžovacím materiálem zcela podle naší fantazie.
Publikováno: 23. 11. 2005, Autor: