většina z Vás patří k pravidelným návštěvníkům a čtenářům magazínu Living.cz, který se zabývá kulturou bydlení. Věnujeme se tím pádem také designu, architektuře a stavebnictví, což jsou obory mající svou historii a ta je přirozeně velmi inspirativní. Člověk často zjistí, že mnohé věci se vrací v jakých si cyklech, přicházejí do módy, stávají se klasikou a pak pomalu zase zmizí, aby se mohly znovu za pár desítek nebo i stovek letech opět objevit.
A tak je to pořád dokola, i když některé věci se zdají být skutečně věčným evergreenem. Ale to už bychom se dostali do roviny jaké si filosofické debaty a na tu teď není asi čas ani prostor. Nicméně, každý den chodíme kolem stovek a tisíců domů, které jsou postaveny v různých slozích a mnohdy si ani neuvědomujeme, že třeba ten na rohu hned vedle řeky je významný a představuje nějaký zásadní mezník ve vývoji architektury. Je zvláštní, že např. v Brně, kde stojí jedna z nejslavnějších funkcionalistických vil na světě, všude se o ní píše, i na Livingu jsme o ní měli nějaké články a lidé bydlící v její těsné blízkosti, např. o ulici dál a nebo vedle ani neví, že tam ta slavná vila Tugendhat vůbec stojí. Kunsthistorik by kroutil hlavou a považovala by takového Brňáka za neznaboha. Ale když se zeptáte Pražáka, co že je to Dům u černé matky boží a kdo ho postavil a jak moc je ten sloh, ve kterém je vytvořený významný a co je na něm zcela unikátní, tak to nedopadne o mnoho lépe, než Brně. Ale z toho se tzv. nestřílí, konec konců, když budete číst Living, tak ani nemusíte nikam chodit a oni ty slavné domy a vily a nábytek a designy a interiéry a rady a inspirace přijdou za vámi sami.
