Zdobení stromku má ze všech vánočních zvyků nejmladší tradici, přesto pevně zakořenilo v našich srdcích i domovech. Zářící vánoční stromeček se stal skutečným symbolem Vánoc, snad podpořen nezapomenutelnými Ladovými obrázky. První do našich domácností asi vstoupila jedle, praktičností vyniká borovice, ale nejvoňavější a nejrozšířenější je smrk.
Jehličnatý strom, jehož souvislé porosty tvořily dávný kolorit krajiny od Norska přes Polsko do Povolží, je i dnes rozšířen v Evropě od Alp až po Balkán. Vytváří tu horské a podhorské pásy lesů. Jako kulturní dřevina se záměrně donedávna vysazoval v podobě smrkové monokultury v celé severní Evropě. Z mnoha důvodů ( nízká retence vody, náchylnost k polomům, kůrovcovým kalamitám) se dnes tento typ pěstování opouští.
Smrk ztepilý je statný stále zelený jehličnatý strom s rovným kmenem, jenž má zpočátku hladkou, světlehnědou kůru, s přibývajícím věkem se mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve vyrůstají v pravidelných přeslenech. Pokud stojí v chráněném místě jako solitér, vytváří impozantní tvarové těleso. Bohužel kořenový systém má mělký, bez hlavního kořene, proto se smrk často vyvrací. Dorůstá výšky až 50 m.
Drobné jehlice jsou 1-2,5 cm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé.Žluté samčí šištice se tvoří v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením klesají, mění se na převislé, na rozdíl od šištic jedle bělokoré. Šišky jsou nerozpadavé, podlouhlé, oblíbené lesními zvířaty i dětmi.
Smrk ztepilý náleží mezi nejdůležitější evropské hospodářské dřeviny. Smrkové dřevo je lehké, pružné a pevné, snadno opracovatelné. Má široké upotřebení jako stavební a důlní dřevo, k výrobě nábytku i jako dřevo palivové. Velmi ceněné je tzv. dřevo rezonanční z horských pomalu rostoucích smrků s hustými letokruhy při výrobě hudebních nástrojů. Borka nabízí zdroj tříslovin.
Z historie vánočního stromku
Zdobení stromku ještě začátkem 16. století katolická církev považovala za pohanský zvyk a vytrvale ho pronásledovala. Teprve na sklonku 16. století došlo ke změně v nazírání a ozdobený stromek byl vzat na milost a naopak využit. Stále zelené větve jehličnanů se měly nadále stát symbolem věčného života pravověrných křesťanů. První stromky se zavěšovaly na stropní trámy buď za špičku nebo, to častěji, obráceně.
Historie vánočního stromku v Čechách má teprve necelou dvousetletou tradici. První stromeček se rozsvítil v Praze roku 1812 ve vile ředitele a intendanta Stavovského divadla Jana K. Liebicha. Bystrý muž značného rozhledu a vzdělání byl výborným společníkem a jeho libeňské sídlo, letohrádek zvaný Šilboch, pohostinně otevíralo dveře všem umělcům, literátům a přátelům divadla. A právě pro ně „papá Liebich“ připravil na Štědrý den překvapení, krásnou jedličku, Tannebaum, nádherně zdobící jídelní stůl. Zářily na ní plápolající svíčky a pozlacené řetězy. Tento vánoční zvyk znal pán domu z rodného Bavorska, pro Pražany to tehdy byla úplná novinka. Stromek se samozřejmě všem moc líbil a o dvacet let později už psaly Pražské noviny v článcích o předvánočním shonu také o nakupování stromků. Vánoční stromeček se tak zcela přirozeně stal dalším dominantním atributem Vánoc spolu s domácími Betlémy. Běžně se již prodávaly a lidé je nazývali Kristovy strůmky. V té době si rozvíjející se sklářství v podhorských oblastech získalo nové a významné odbytiště foukaných a malovaných vánočních ozdob.
Něco pro ekology
Pokud se domníváte, že je škoda ozdobit náš interiér koupeným uřízlým, tedy již neživým, stromkem, který nám bude dělat radost jen do konce svátků, pak mu opadají jehličky a pro nás se stane spíše černou můrou, nabízí se řešení. Nemusí se jím stát pouze umělý stromek, jenž se u nás také zabydluje. Můžete mít stromek, který každoročně nemusíte kupovat ani vyhazovat, bude pořád stejný a zároveň jiný. Stačí se odvážit pořídit si stromek v kontejneru. Tyto jehličnany se prodávají celoročně v okrasných školkách a k sehnání jsou jak menší, tak i vzrostlejší, jak smrčky, borovičky, tak i jedličky. Pokud dodržíme poněkud náročnější postup pěstování a hlavně teplotní aklimatizaci při krátkodobém přenášení do interiéru, odvděčí se stromeček dlouhou životností. Další možností je, že po Vánocích stromek vysadíme na vhodné místo, kde dále poroste.
Ať už letos zvolíme stromek jakýkoli, nejdůležitější určitě bude atmosféra pohody a lásky, kterou mohou rozsvítit pouze lidé, naši blízcí.
