Jaro je vhodnou dobou k vegetativnímu množení rostlin. Při tomto způsobu využíváme schopnosti rostlin vytvářet nové kořeny v nejvíce poškozeném místě. V přírodě tato schopnost slouží zejména k prostému zachování rostliny
Používáme hlavně u trsovitě rostoucích trvalek ( mateřídouška, rozchodník, floxy), které nekvetou na jaře (ty dělíme až po odkvětu, např. kamzičník nebo plicník). Postupujeme tak, že rostlinu opatrně vyryjeme, rozdělíme kořenový bal a každou část zasadíme samostatně na nové, živinami obohacené stanoviště.
Dělení oddenků
Kosatce nebo konvalinky vytvářejí plazivé oddenky buď na povrchu nebo v zemi. Citlivě je oddělíme tak, aby každé části zůstalo přiměřené množství zdravých kořenů i nepoškozených nadzemních částí.
Rozmnožování hlízami a cibulemi
Zásobní orgány rostlin vytvářejí nové, dceřiné cibulky, které na jaře vsadíme do země. Při dělení hlíz dbáme na zachování kvalitního kořenového krčku s nejméně jedním spícím očkem.
Velká inspirativní galerie rostlin
Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: )
Množení oddělky
Některé druhy, např. netřesky, klivie, zelence, jahody apod. vytvářejí kolem mateřské rostliny, na šlahounovitých výběžcích, na poléhavých stoncích, nebo přímo na kořenovém krčku nové rostlinky. Můžeme je opatrně oddělit a samostatně zasadit. Některé rostliny řadíme mezi tzv. živorodé, viviparie. Na starších listech, většinou na okrajích, se tvoří adventní pupeny, z nichž raší mladé, samostatného života schopné rostliny. Oddělujeme je, když jim vyrostou první kořínky. Tuto schopnost mají např. kapradiny Asplenium či Polystichum nebo některé sukulenty a kaktusy
Množení kořenovými výběžky neboli odkopky
Některým rostlinám vyrůstají nové výhony z náhradních pupenů na kořenech. Množit tak můžeme z jednoletých odkopků např. maliníky, ostružiníky nebo šeříky.
Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: ) Vegetativní množení rostlin (Zdroj: )
Množení hřížením
Ty rostliny, jež se špatně množí, zkusíme hřížit. Postupujeme tak, že větev nebo stonek ohneme k zemi, přichytíme a zahrneme zeminou. V místě ohybu můžeme větévku naříznout, abychom stimulovali růst kořenů. Od mateřské rostliny ji oddělíme až po vytvoření kořenového systému. Takto lze množit zejména keře, např. zlatici, magnolie, šeříky, jasmíny, rododendrony, clematisy, vistárie, mučenky, ale i třeba fikusy, kde množíme přímo na rostlině.
