Německý boxer je sice služební plemeno, ale pro svou povahu bývá často doporučován i jako plemeno rodinné, vhodné k dětem. Ctí svého pána a svou rodinu miluje nade vše.
Německý boxer: aktivní plemeno, které není pro lenochy
Předkem boxerů byl malý tzv. brabantský býkohryz. Sloužil k lovu, jeho úlohou bylo uchopit štvanou zvěř a přidržet ji do příchodu lovce. Proto musel mít pes co nejširší tlamu s široce postavenými zuby, aby se mohl důkladně zakousnout a zvěř dobře přidržet.
Dnešní boxer vznikl z bílých a strakatých předků. První plemenná kniha vyšla v Německu v roce 1904, osm let po založení boxerklubu.
Boxer je pes pevných nervů, sebevědomý, klidný a vyrovnaný. Jeho věrnost a příchylnost k pánovi a celé jeho rodině společně s neohroženou povahou při obraně osob i majetku jsou pověstné odedávna. V rodině je nezáludný a otevřený, vůči cizím je nedůvěřivý. Dobře se vychovává a cvičí.
Je to pes středně velký, hladkosrstý, podsaditý, krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Pes dosahuje výšky v kohoutku 57 až 63 cm a hmotnost 30 kg, fena je nižší a váží jen 25 kg. Boxer se dožívá v průměru devíti let.
Jeho srst nevyžaduje zvláštní péči. Pro krátkou srst není boxer vhodný pro držení venku za silných mrazů.
Jde o sportovní plemeno, které je nabité energií. Rád bude následovat pána vedle kola, doprovázet ho na běžkách, miluje dlouhé procházky a dovádění s psími kamarády.
Publikováno: 25. 3. 2019, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce