Štědrovečerní večeře a vlastně celé stolování v období vánočních svátků mělo své určité postupy. Až dodnes se tradují některé zvyky a dosud je pro nás Štědrý večer tou nejvýznamnější událostí pro společné stolování. Dnes směsici starých a nových zvyků praktikujeme při štědrovečerní večeři asi všichni, každá rodina po svém.
Dříve těmto zvykům odpovídala jednoznačně i volba štědrovečerních pokrmů. Na stole mělo být vždy připraveno 9 chodů, a to proto, že čím bohatší bude štědrovečerní hostina, tím větší a lepší bude úroda na polích v příštím roce. Nejdříve byly podávané oplatky s medem, které měly zajistit pro všechny po celý rok zdraví až do dalšího šťastného setkání o vánocích v příštím roce. Polévku chápali naši předkové jako základ života, a tak na štědrovečerním stole nikdy nesměla chybět. Rybí nebo jikrovou polévku jedli nejčastěji obyvatelé bydlící v okolí rybníků nebo velkých řek. Jinde se nejčastěji podávala polévka zasmažená, bramborová s houbami. Druhým chodem byl hrách nebo kaše, která se vařila z celých zrn. Ta měla přímo magický význam. Celá zrna symbolizovala nový život a byla příslibem příští dobré úrody symbolizující blahobyt. Oblíbený černý kuba měl dodat všem, kteří ho jedli, po celý příští rok čipernost a svěžest. V chudých horských oblastech se jedly ke štědrovečerní večeři knedlíky s houbami nebo hubník. Z bílé mouky se pekly vánočky. Štědrovečerní stůl býval tehdy nepředstavitelný bez takzvané „muziky“, což byl kompot uvařený ze sušených švestek a hrušek. Podle pověr udržovala tato vařená směs rodinu v soudržnosti. Neodmyslitelnou součástí štědrovečerního stolu bývalo i zelí, které podle tehdejších zvyků chránilo před zimnicí. Až v 19. století nastala renesance ryb jako svátečního pokrmu. Do té doby se z masa předkládalo spíše uzené anebo zvěřina.
Dnešní moderní domácnosti na krásně prostřených stolech často mění svátečního kapra za filé, lososa anebo klasickésmažené řízky. Bramborový salát k nim podávaný má také desítky podob a každá domácnostsi jej připravuje podle svých oblíbených receptů. Avšak jedno jisto jistě nevymizelo, a tím je krásná slavnostně připravená štědrovečerní tabule.
Základem slavnostní tabule je vždy vhodný stůl. Je možné, že kvůli počtu hostů budete muset na vánoce spojit dva stoly dohromady. Pak na ně pokládejte ubrusy tak, aby se překrývaly vždy od čela stolu, (což je u stolu čestné místo) směrem ke druhému konci. Na každou osobu u stolu je potřeba počítat s asi 80 cm prostoru, jinak by se hostům špatně jedlo. Na každé místo asi 2 cm od okraje stolu umístěte mělký talíř a na něj talíř hluboký. Po stranách přidejte příbory.
Obvyklé tradiční barvy pro vánoční období, jako je červená a zelená mohou být při přípravě svátečního stolu nahrazeny zlatou či stříbrnou. Pokud však máte raději přírodnější ladění, můžete ozdobit například nasbírané smrkové či borovicové šišky, položit je na plochý talíř či ozdobnou misku a poprášit moučkovým cukrem, budou vypadat jako zasněžené. Krásně bude působit i pěkně naaranžované ovoce na misce, které potřete rozšlehaným bílkem a poprášíte je krystaly cukru. Námraza na ovoci bude vypadat jako skutečná. Zkusit můžete i dekoraciz jedné kulaté baňky, kterou vložíte do improvizovaného hnízda stočeného z delší větvičky jehličnanu s pomocí vázacího drátku, do baňky nalijte vodu a vložte do jejího otvoru zastřiženou živou květinu. Dekorace je rychlá a velmi působivá.
Pěkně prostřený sváteční stůl navodí ve vašich příbytcích tu pravou vánoční atmosféru, ať už se na dekoracích u vás doma bude objevovat jakákoli z vánočních barev a odstínů a nejhezčími třpytkami ze všech jsou stejně vždy rozzářené oči vašich šťastných dětí.
