reklama

Interiérový designér – pravdy a mýty

V našich končinách celkem mladá profese, o které se píše řada “zaručených“ informací. Je na čase, se na ně podívat zblízka a udělat si v nich jasno.

Než se však pustíme do rozkrývání a hledání pravdy, měli bychom si ujasnit, v čem profese spočívá a čím se liší od architekta.

Designér se ve většině případů stará o dekor, vytváří vizualizaci rozmístění nábytku, vybírá barvy a řeší doprovodné práce jako je tapetování, pokládka podlah apod.
Architekt se zabývá návrhem a projektováním stavby a kromě exteriéru může navrhnout i rozmístění interiéru. Není to ale tak časté.

Jak to bylo?

Profese architekta, který byl zároveň i designérem je stará už tisíce let. Ve starém Egyptě byl takový člověk velice vážený. Musel mít obrovské znalosti fyziky a matematiky, vyžadovalo se respektování přírodních zákonů, uctívání božstev a přehled v symbolice. Nejčestnější, nejvíce ceněná a zároveň nejkrutější byla pozice architekta faraonovy hrobky. Práce na pyramidě a vytvoření celého systému chodeb a tajných komnat byla mistrovským a vrcholným dílem, po kterém následovala většinou smrt nejen architekta, ale i jeho asistentů. Měla zaručit, že žádná další pyramida nebude stejná, a také že se nevyzradí tajemství, kde se skrývá panovníkovo zlato, které mu mělo ulehčit posmrtný život. V Číně se v Zakázaném městě ze stejného důvodu tito lidé oslepovali. V Indii se za dob mahárádžů hlavně věnovali návrhům a dekoracím chrámů. Na výzdobu se využíval zlatý prach smíchaný s vodou, a proto museli chodit téměř nazí. V Istanbulu za vlády sultána Sulejmana se zase od architektů vyžadovalo umění navrhnout a dekorovat mešity, spletité chodby harému, válečné zbraně a bojová plavidla. Za každý neúspěch byli potrestáni setnutím hlavy.

Dnes je doba o něco příznivější a architekti se dožívají vysokého věku. Před dvaceti lety se také objevili první interiéroví designéři a ti rozdělili jednu profesi na dvě části.

1.    Mýtus – Interiérový designér je zbytečně drahý

Vzhledem k tomu, že peníze jsou vždy až na prvním místě, pustíme se hned do toho. Tak jako v každé profesi existují lidé, kteří požadují za své služby neadekvátně vysoké částky. Je tedy na nás, klientech, abychom si mezi nimi dokázali vybrat.

Co musíte vědět?

Při výběru designéra dejte na doporučení, ale hlavně si prohlédněte obrázky hotových realizací. Je to to, co hledáte? Naslouchá vám při komunikaci a snaží se zjistit, co opravdu chcete, nebo vám nutí své představy?

Uvědomte si, že interiérového designéra si vybíráte proto, aby vám pomohl vytvořit domov, ve kterém se VY budete cítit dobře, ne ON. Vy tam budete žít, takže se nebojte prosadit svoje názory. Ceny za služby se liší v závislosti na jejich množství, ale obecně stojí hodinová konzultace od 350 do 1200 korun.

Pokud rádi běháte po obchodech, pak si nechte udělat jen vizualizaci (návrh rozmístění nábytku) a jeďte si vše vybrat sami. Je to pouze časově náročné.  Jestli jste v časovém presu, nebo se nákupy nechcete vůbec zabývat, designér to za vás vyřeší.

Co všechno dělá?

  • Návrh a vizualizaci
  • Výběr barev a dekoru
  • Hlídá případnou přestavbu nebo rekonstrukci
  • Najde a pohlídá tapetáře, pokládku podlahy, obkládání apod.
  • Doporučí obchody s nábytkem, jede vybírat i s klientem, někdy může dát i slevu v případě dodavatelů, se kterými dlouhodobě spolupracuje
Interiérový designér – pravdy a mýty
i (Zdroj: archiv redakce)
Interiérový designér – pravdy a mýty

Je důležité už na začátku nastavit cenu a domluvit se na tom, jaké služby jsou už nad rámec. Designér vám také musí sedět jako člověk, lépe se vám budou vysvětlovat vaše představy. Pokud máte rádi nábytek z IKEA nebo KIKY, řekněte to. Zařízení z různých obchodů se dá přece kombinovat. Nenechte se natlačit do něčeho, co se vám nelíbí. Veronika Weiglová Gilbertová, interiérová designérka ze studia CG design k tomu říká: „Na spolupráci s interiérovým designérem je potřeba se připravit. Promyslet si, jaký styl klient preferuje nebo si oblíbil na obrázcích, co v bytě určitě potřebuje a jaký má rozpočet. Já jeho představu rozpracuji, nabídnu možnosti, škálu barev a materiálů a pak řešíme dál. Často se ale setkávám s tím, že lidé nevědí, co chtějí, ale chtěli by to hned a nejlépe za pár korun. V Čechách se interiérový designer ještě stále nebere jako profese. Ale doufám, že se to změní.“

2.    Mýtus – Designér si umí poradit jen s prázdným bytem

Zařizovat a tvořit návrh prázdného bytu je samozřejmě jednodušší, ale dobrý designer vidí linie a potenciál bytu i přes spousty starého nábytku. Existují i tací, kteří vykouzlí zázraky už se stávajícím vybavením. Přeskládají ho, vyhodí zbytečnosti, navrhnou jinou barvu výmalby a dodají pár nových doplňků a vy budete překvapeni, jak krásně se vám bydlí. Veronika Weiglová Gilbertová k tomu dodává: „My Češi jsme národ kutilů a hromadičů. Sbíráme všechno, co se nám může hodit a co se dá později přetvořit. Problém je v tom, že se k tomu málokdy dostaneme, a tak se nám to doma hromadí a zabírá cenné centimetry.

3.    Mýtus – Nepracuje originálně, ale kopíruje prověřené návrhy

Veronika Weiglová Gilbertová vysvětluje: „Jsme velmi konzervativní národ. Neradi zkoušíme nové věci, nechceme experimentovat. Takže se vlastně designéři a klienti točí v kruhu. Nabízejí styl, který je tisíckrát omletý a vychází z německých interiérů. A protože toto zákazníci očekávají, návrháři jim ani nic jiného nenabízejí (ať už proto, že to nikdo neocení, nebo aby je kolegové z branže nepomluvili.). A to je škoda. Pomalu se sice blýská na lepší časy v podobě vintage a provensálského stylu, které jsme si oblíbili asi i díky tomu, že jsme duší chalupáři, ale stále je to málo.
Co člověk to originál. Tak to bylo, je a bude. Naše bydlení by tomu mělo odpovídat. Mělo by se stát naším bezpečným útočištěm, nabíjecím dokem, kam si chodíme dobít baterky, místem, kde jsme sami sebou. „A to nepůjde, pokud budete bydlet stejně, jako váš soused. Hledejte vlastní inspiraci, nechtějte se zařadit, zalíbit ostatním a rozhodně si nezařizujte byt jako showroom, tzn. jen na ukazování.“, uzavírá Veronika Weiglová Gilbertová z CG design.

Šestero pro spolupráci s designérem

  1. Vyberte si někoho, jehož práce se vám líbí, nebo pracuje s vaším oblíbeným stylem.
  2. Komunikujte, vysvětlujte. Pokud vás neposlouchá, nebo nejste naladěni na stejnou vlnu, hledejte někoho jiného.
  3. Domluvte se pevně na ceně a na tom, co je její součástí. Kolik změn návrhu je v ceně a co jsou vícepráce, které se platí navíc.
  4. Vyjádřete své preference v podobě výběru firem a nábytku. Nechte si doporučit, ale používejte i svoji hlavu. Pokud designér pracuje pouze s určitými firmami, navštivte je sami, udělejte si názor, zjistěte, zda kvalita odpovídá.
  5. Jestliže se vám návrh interiéru nelíbí ani po detailní konzultaci a opravě, jděte jinam.
  6. Utvrzujte se během prací, že se pohybujete v mezích dohodnutého rozpočtu (někdy vás mohou napadnout řešení, která nejsou zahrnuta v kalkulaci)

Kdy vyhledat designéra?

Mám čas, ale nemám jasnou představu
Vytvoří vizualizaci, poradí kam jít pro ten správný nábytek a vy už si vše zařídíte sami.

Jsem kutil, ale hledám něco speciálního
I když jste možná šikovní, hodilo by se vám pár nových triků, nebo toužíte po zajímavém kousku nábytku či kombinaci barev a materiálů. Designér vám s výběrem pomůže, nebo zajistí namíchání barev a aplikaci apod.

Nemám čas
Pokud nemáte ani nápad, tak se vás během konzultace vyptá na způsob života, oblíbené materiály a barvy a ukáže i obrázky pro inspiraci. Pak vytvoří návrh a po jeho schválení se ujme realizace.

Nezapomeňte, že designér je tady pro vás, aby zhmotnil VAŠE představy o ideálním bydlení. Staňte se součástí tohoto procesu a možná, že zjistíte o sobě i něco nového.

Sabrina Harisová
Foto: cgdesign.cz

Publikováno: 25. 6. 2015, Autor: