Zatímco píši tento článek, ukazatel světové populace na stránkách Worldometeru ukazuje 7 324 051 434. Než článek vyjde (asi tak za pět dní), počet lidí na planetě naroste o zhruba 316 000. Nejdramatičtější dopad mají tato obří čísla právě na architekty. Pojďme se podívat, jak se s tím vypořádávají.
Současná světová populace překračuje dva- až třikrát udržitelnou hranici země. Každý den konzumujeme velké množství surovin příliš vysokým tempem. Prognózy budoucnosti se jeví hrozivě, alespoň tak dlouho, dokud se nenaučíme hospodařit trvale udržitelným způsobem.
Moderní udržitelná architektura
Skoro polovina světové populace nemá přístup k čisté pitné vodě, což je paradox vzhledem k faktu, že hladina moří vzroste do roku 2100 o více než 150 cm. Několik přímořských měst zcela zmizí z povrchu země. A tím katastrofy nekončí. Ozonová díra roste, ledovce tají, vodní zdroje se neustále znečišťují. Architekti reagují stavěním ekologicky úsporných domů. Moderní stavby jsou navrženy tak, aby co nejvíce stranili životnímu prostředí. Domy jsou moderní, atraktivní, a přesto ekologicky přijatelné. Po staletí architekti, designéři a stavitelé odráželi nejen kulturu, ale i stav klimatu a podmínky dané zeměpisné lokace. Dnes žijeme v době, kdy se návrhy domů mění bleskovou rychlostí.
Menší a menší domy
Nemovitosti se neustále zmenšují. Důvodem není jen rostoucí populace, a tudíž méně místa pro člověka jako jednotlivce, ale i prodlužující se délka života. Staří lidé více inklinují k menším domům, protože se v nich žije jednodušeji a bezpečněji. Mladé generace vyrostly v povědomí o potřebě šetřit životní prostředí: vědí, že menší a ekologicky úsporný dům je klíčem k lepší budoucnosti. A v neposlední řadě souvisejí malé příbytky s ekonomickým statutem a sociálním zabezpečením. Díky hospodářské recesi roku 2008 se mnoho lidí přestěhovalo do menšího (a hlavně levnějšího). Všechny tyto důvody vedou architekty k potřebě stavět malé, efektivní domy, které ročně spotřebují mnohem méně zdrojů.
Technologie budoucnosti
Další nezbytností je snížení znečištění vody i ovzduší a rapidně rostoucí spotřebou energetických surovin. Dennodenně se snažíme vynalézt nové technologie, které uleví nejen naší peněžence, ale především planetě jako celku. Tak například solární energie, které se dají užít i k ohřevu vody či recyklované materiály.
Vzděláním k úsporám
Stranou nestojí ani univerzity. Otevírají speciální programy pro budoucí stavební inženýry, které jsou zaměřené právě na ekologickou výstavbu (především ve městech). Lidé působící v oboru delší dobu se rovněž musejí přeorientovat tímto směrem, neboť poptávka po ekologických domech neustále roste.
Kniha Petera Katze s názvem The New Urbanism rozvíjí teorii, kde se zakládají nové městské komunity – malé, propojené, navzájem semknuté, a přesto mají vše potřebné vybavení. Vznikají jako protiklad obrovským předměstím, které byly hitem v minulém století. Cílem je vytvořit takové prostředí, ve kterém mohou lidé pěšky dojít všude tam, kam potřebují. Obchody, parky, školy, kostely, banky, nemocnice i další služby najdete zkrátka na jednom malém prostoru.
Ekologický boj s rostoucí populací (Zdroj: ) Ekologický boj s rostoucí populací (Zdroj: ) Ekologický boj s rostoucí populací (Zdroj: )
Češi nejsou pozadu
Česká republika spolu s Itálií, Švédskem a Španělskem staví domy certifikované systémem LEED, který vytvořil US Green Building Council. Zkratka Leadership in Energy and Environmental Design ukazuje na domy zanechávající minimální uhlíkovou stopu. Mezi takové patří například pražská centrála ČSOB v Radlicích.
Projekt vytvořila firma Skanska v roce 2007. Její prioritou jsou nyní kanceláře na Pankráci, kde staví ekologicky nenáročnou budovu City Green Court o osmi patrech. Tento LEED Platinum projekt cílí na drastické snížení spotřeby energie při vysoké efektivitě. Přírodní větrání, zelené střechy, užití místních a recyklovaných materiálů, dešťové vody, prostupnost denního světla a supermoderní mechanické systémy dělají z projektu českou ekologickou jedničku.
Bez nadsázky lze říci, že švédská Skanska přiblížila Čechy ekologii. Jejím dalším projektem je Centrum ekologické výchovy Kladno, které bylo otevřeno v roce 2009. Minimální spotřeba energie přivedla budovu až k ocenění Ministerstva životního prostředí. Styl zvaný pasivní dům je původem z Německa. V Čechách v návaznosti na něj vyrostlo několik soukromých rezidencí. Jejich výstavbu podporuje brněnské Centrum pasivního domu. Ekologická efektivita v Čechách není výhradní záležitostí místních obyvatel. Evropská unie rovněž požaduje minimální spotřebu nově stavěných domů, a to do roku 2020.
Ekologická architektura v Čechách zkrátka padla na úrodnou půdu. Soukromá škola pro budoucí architektury ARCHIP je toho důkazem. Výuka běží od podzimu 2010 a zahrnuje kurzy udržitelné architektury. Jejich učitelem je Ondřej Hofmeister, několikrát oceněný český architekt. Získal například cenu Czech Grand Design či Grand Prix of Architects.
A jak se stavíte k ekologii vy? Dáváte přednost úsporám?
Montované neboli sendvičové dřevostavby jsou nejčastěji stavěné dřevostavby v České republice. Seznámíme vás s touto technologií, která má u nás zelenou.
