Zahájení letošní sezóny na hradech a zámcích nás vylákalo na Konopiště. Tento zámek je neodmyslitelně spjat s arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este, který mu vnuknul jeho současnou podobu. Z jeho doby se také zachovaly ojediněle rozsáhlé sbírky uměleckých předmětů, trofejí a zbraní. Zámek je obklopen rozlehlým parkem a leží nedaleko od Benešova u Prahy.
Zámek tak, jak ho známe dnes, je postaven na místě původního raně gotického hradu, zbudovaného ve 13.století ve stylu francouzského kastelu. Původní hrad byl majetkem pánů z Benešova a pojmenovali ho Konopiště, podle místa, které se takto nazývalo již dříve. Pravděpodobně se zde pěstovalo konopí. Hrad byl založen na skalnatém ostrohu, obtékaném potokem, který zamokřoval terén a vytvářel tak bažinu vhodnou pro obranné účely. Obranné schopnosti hradu podporoval i jeho obdélný tvar se sedmi různě vysokými věžemi. Ve 14. stol. vymírají páni z Benešova po meči a hrad přechází do majetku Šternberků. Ti zde také na počátku 16. století provádí značné stavební úpravy a hrad přestavují v pozdně gotickém stylu. Důkazem této činnosti jsou např. sklípkové klenby v palácové části. Na konci 16. stol. hrad vyhořel a zadlužení Šternberkové byli nuceni ho prodat. Novou majitelkou se roku 1602 stala Dorota Hodějovská. Ta zde v průběhu dvou let provedla opět rozsáhlé stavební úpravy a přestavěla Konopiště v pohodlné renesanční velmožské sídlo. V pobělohorských konfiskacích ale Hodějovští o Konopiště přišli, to se stalo nakrátko majetkem Albrechta z Valdštejna. Ten ho však obratem prodává Pavlovi Michnovi z Vacínova.
V roce 1648 se Konopiště zmocnili Švédové, kteří vyplenili i nedaleký Benešov. Po jejich odchodu byl hrad ve velmi špatném stavu. Po několika majitelích se hrad dostal v roce 1716 do rukou nejvyššího českého purkrabího Jana Josefa z Vrtby. Za něj a za jeho následovníka Františka Václava z Vrtby zde proběhly rozsáhlé stavební úpravy, které výrazně posunuly hrad k dnešnímu luxusnímu romantickému zámku. Jednalo se především o barokním úpravy zámecké budovy v jižní části zámku. Na barokní přestavbě se podílel mimo jiné František Maxmilián Kaňka. V tomto období také vznikla vrcholně barokní brána se sochami Matyáše Bernarda Brauna. V roce 1746 byl zmodernizován i interiér, Lazar Widman zde vytvořil dřevořezby a František Julius Lux fresky. Po Vrtbenských se majiteli Konopiště nakrátko stali Lobkovicové. Ti ho však kvůli nedostatku financí v roce 1887 prodávají.
Novým majitelem Konopiště se stal následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který nechal provést na zámku v letech 1889-1894 rozsáhlé restaurační práce, spojené s přestavbami do novogotického stylu. Stavební plány vypracoval český architekt J. Mocker, který se také podílel s J. Schmoranzem na návrzích úprav interiérů, které byly arcivévodou Ferdinandem vybaveny kvalitním mobiliářem z rodinného dědictví a osobních sbírek. V roce 1900 byl také kolem zámku založen obrovský park s Růžovou zahradou, skleníky, oborou a rybníkem.
Arcivévoda byl vášnivým lovcem, proto se na zámku můžeme setkat s řadou tuzemských i exotických trofejí. Pro své záliby také nechal upravit prostor bývalé stáje na prvním nádvoří a v roce 1900 zde otevřel hernu se střelnicí. Ta je v Čechách naprosto unikátní památkou. Nedávno byla nově zpřístupněna. K vidění v ní jsou malované mechanické terče pro vzduchovou střelbu a kulisy panoramatické krajiny s hradem, určené ke střelbě z malorážky. František Ferdinand d’Este byl také značným obdivovatelem a sběratelem umění. Za svůj život shromáždil velkou sbírku obrazů, gobelínů, soch a zbraní. Po vzoru anglického krále Jiřího také sbíral veškeré předměty s motivem Sv. Jiří. Svoji svatojiřskou sbírku nechal instalovat v bývalé oranžerii pod jižní zámeckou terasou, ta čítala v roce 1900 téměř čtyři tisíce uměleckých předmětů z 15. až 19. století. V jeho sbírce se objevily nejen obrazy a plastiky, ale i dýmky, mince, zbraně, meče, nádoby, korouhve, náhrobní kameny a další věci.
Po násilné smrti arcivévody i jeho choti v Sarajevu v roce 1914 zdědili panství jejich tři děti Žofie, Maxmilián a Ernst. Po první světové válce a pádu monarchie připadlo Konopiště státu. Za druhé světové války sloužilo Konopiště jako jeden z hlavních štábů oddílů SS. Rozsáhlé sbírky byly rozkradeny nacisty, ale po válce se jich většina na Konopiště vrací.
Konopišťský zámek si svou proslulost získal jak svými exteriéry a parkem, ale zejména svými rozsáhlými sbírkami. Z architektonického hlediska je zámek pozoruhodný především tím, že se na něm přes všechno přestavování zachovaly podstatné části mohutné středověké pevnosti. Zámek leží uprostřed překrásného parku s rybníkem, který zabírá plochu 225 ha. Součástí parku je i Růžová zahrada s rozsáhlými skleníky.
Velká fotogalerie českých hradů a zámků
Zámek Konopiště (Zdroj: ) Zámek Konopiště (Zdroj: ) Zámek Konopiště (Zdroj: )
Zámek Konopiště nabízí svým návštěvníkům velmi kvalitní expozici v interiérech. Ta je pro svou rozsáhlost rozdělena do tří okruhů. Při prohlídce prvního zámeckého okruhu navštívíme salony umístěné v prvním patře jižního zámeckého křídla. Například Růžový salon s pracovnou, Sloupový salon a Přijímací salon. Dále prohlídka pokračuje ve Velké slavnostní jídelně, s nástropní malbou z poloviny 18. století od F. J. Luxe, a v Přípravně jídel. K vidění jsou také dvě apartmá pro hosty, v nichž v roce 1914 nocoval německý císař Vilém II. a jeho pobočník admirál Tirpitz, včetně salónů, ložnic a koupelny. Návštěva prvního zámeckého okruhu trvá přibližně 50 minut.
Druhý zámecký okruh prochází severním křídlem a chodbami středního příčného křídla zámku. Prohlídka je zahájena v apartmá pro hosty zvaném Kronprinz. Toto apartmá tvoří čtyři pokoje, Společenský salon, Kabinet grafik, Pracovna a Ložnice, a sloužilo potřebám korunního prince Rudolfa, který býval na Konopišti častým hostem. Z tohoto apartmá pokračujeme po zámeckých chodbách, kde jsou instalovány mnohé rozmanité lovecké trofeje a rozsáhlé sbírky zbraní, do zámecké Kaple. Součástí tohoto okruhu je také chlouba konopišťského zámku, kterou je bezesporu Velká zbrojnice. V prohlídce pokračujeme přes Malou loveckou chodbu, kde nahlédneme do Osobního výtahu, do Knihovny, a nevynecháme ani Kuřácký pokoj s Harémem, kde naši návštěvu zakončíme. Prohlídka tohoto okruhu nám zabere cca 55 minut.
Třetí zámecký okruh je nejrozsáhlejší a přibližuje návštěvníkům život šlechty na počátku 20. století. V průběhu prohlídky zavítáme do soukromých pokojů Františka Ferdinanda a jeho rodiny. Velice zajímavé je Mládenecké apartmá Františka Ferdinanda sestávajícího se z Ložnice, Šatny, Toalety a Koupelny. Nemineme ani Pracovnu Jeho Výsosti. Dále je na programu Parůžkový pokoj a Kamzičí salonek, kde jsou k vidění četné důkazy lovecké vášně Františka Ferdinanda. Při své prohlídce uvidíme ještě Jídelnu, kde se scházela celá rodina, a Růžový pokoj, který sloužil jako pracovna Ferdinandovy manželky Žofie Chotkové. To vše doprovází poutavý výklad průvodce o rodinném životě a rodových poměrech Františka Ferdinanda a Žofie. Poté prohlídka pokračuje do soukromých pokojů (Ložnice Františka Ferdinanda a Žofie Chotkové, jejich Koupelna, Ložnice synů a Dětská herna, Pokoj vychovatele a Pokoj vychovatelky). Následuje apartmá princezny (Ložnice, Hudební salonek a Malá pracovna). Na chodbách jsou opět k vidění rozmanité lovecké trofeje, zbraně, ale i fotografie. Nechybí ani Osobní výtah. Prohlídka třetího zámeckého okruhu trvá cca 70 minut.
A aby byl výčet informací kompletní přidáváme ještě souhrn cen. Za prohlídku prvního okruhu zaplatí dospělí návštěvník 80 Kč, stejně tak za prohlídku druhého okruhu. Prohlídka třetího okruhu je dražší a dospělého návštěvníka přijde na 140 Kč. Vstupné do skleníku je shodné jako vstupné do střelnice a činí 25 Kč. Parkovné na parkovišti pod zámkem stojí pro osobní auto 50 Kč na den. Hladovým návštěvníkům doporučujeme vzít si svačinu s sebou, neboť úroveň občerstvovacích služeb je v areálu zámku horší. Sice jsou všude kiosky, ale výběr míst, kde se stavit na oběd, je velmi slabý.
Náš tip: Rozhodně doporučujeme navštívit Růžovou zahradu se sto let starými skleníky. Je zde opravdu krásně. Ve skleníku jsou k vidění, ale i za velmi příznivé ceny k zakoupení, různé pokojové rostliny a navíc se zde návštěvníkovi nabízí jedinečná příležitost nahlédnout zámeckému zahradníkovi „do kuchyně„. A po cestě zpátky se nezapomeňte v hradním příkopě pozdravit s místními medvědy.
