Víno patří mezi nejstarší nápoje lidstva a objevení technologie jeho kvašení bylo bez ironie skutečně velkou událostí, stejně jako osvojení si rozdělávání ohně, či ovládnutí metalurgie. Víno je součástí křesťanské liturgie, vinnou révu v některých kultech uctívají jako skutečný boží dara symbol plodnosti. Nejeden básník pak věnoval vínu mnohé ze svých veršů, ale běžnému uživateli postačí, když bude vínu věnovat alespoň minimální péči ve smyslu jeho odpovídajícího uskladnění.
Víno je živá věc, tzv. „pracuje“ i v uzavřené láhvi a má své potřeby, které je nutné uspokojovat. Pokud se tak nestane, může se nenávratně znehodnotit. Jeden z nejzákladnějších předpokladů odpovědného a správného uskladnění vína je teplota. Některé speciální a vyšší druhy vín vyžadují svou vlastní teplotu, o níž nás může poučit odborná literatura. Nicméně, pro základní a relativně běžná, byť kvalitní vína, postačí nekolísavá, stálá teplota okolo 10 – 12 °C. Důležité je také upozornit, že teplota uskladnění není teplotou konzumační. Pokud bílé víno pijeme temperované na cca 8 – 12 °C a červené pak v intervalu 16 – 18/ 21°C, neznamená to, že tyto teploty je nutné dodržovat i při jejich uskladňování. Dalším faktorem, který zásadně ovlivňuje kvalitu uloženého vína a jeho další vývoj, je vlhkost. Ta se nejčastěji doporučuje okolo 65 %. Menší vlhkost může způsobit vyschnutí korku a naopak vyšší vlhkost vyvolává jeho plíseň. V neposlední řadě zůstává nezbytnou podmínkou také klidová poloha vleže, bez možnosti případných otřesů a pokud možno ve tmě. Platí to jak u starých vín, tak i u mladých.
Přirozené skladování
Jako příklad zásadního vlivu uskladňování alkoholických kvasných nápojů na jejich kvalitu může posloužit marná snaha japonských producentů vyrábět dle získané receptury světoznámé plzeňské pivo. Japonská společnost získala chmel, veškeré další suroviny a dokonce i potřebnou vodu z plzeňského potoka. Jejich obchodní záměr však ztroskotal, protože to jediné, co chybělo, bylo plzeňské sklepení, kde je pivo doma, leží a v klidu zraje. Stejně tak vždy zásadně ovlivňovala staletá sklepní klimata kvalitu ušlechtilého vinného moku. V běžných bytových podmínkách takové sklepy bohužel nejsou. Dají se však částečně nahradit, vhodné jsou komory v odlehlých, nefrekventovaných částech bytu, kde jsou výkyvy teploty minimální a kde není a nefunguje vytápění. Ideální je v takové místnosti kamenná, keramická či jinak podobně řešená podlaha, která je přirozeným zdrojem a akumulátorem chladu.
Umělé uskladnění v boxech
Pokud není možné vytvořit oddělenou komoru pro uskladnění vína, nebo pokud je uvažovaný prostor nevhodný, např. z důvodů přímého dopadu slunce, vysoké teploty, rušného provozu atd., je dobré zvážit investici do speciálního chladicího boxu na víno. Cena se pohybuje od 7 000Kč výše. Nejlevnější vinotéky nabízejí chlazení na jednu teplotu a čím větší množství lahví umí pojmout a vychladit, tím roste cena. Vinotéky v cenách okolo 20 000 Kč již nabízejí několik teplot zároveň. Pro milovníka dobrého, kvalitního a pestrého pití se taková investice jistě vyplatí. Boxy – vinotéky jsou schopny nabídnout přirozeně nejen ideálně temperované uskladnění vína, ale i odpovídající vlhkost vzduchu. Vybrané modely jsou vybaveny aretací proti otřesům a umožňují dokonalé skladování i skutečných choulostivých unikátů. Problematice vinoték se podrobněji věnuje článek Chladící boxy na uskladnění vína, který najdete dnes odpoledne v rubrice Kuchyně / Koupelny.
