Už od roku 1977 se na frakfurtském veletrhu Ambiente uděluje cena pro největší plagiát Plagiarius. A od roku 1990 se dokonce spojila organizace bojující proti plagiátům Action Plagiarius s německou pojišťovnou NRV a nabízí pojištění zavádějící právní ochranu výrobcům i designérům.
Plagiáty se mezi výrobky objevují nejen na tržištích ve stylu „čím víc pruhů, tím víc Adidas“. Najdou se i mezi vybavením do bytu. A bývají někdy tak věrnou kopií, že by je od sebe nerozeznali ani jejich praví tvůrci. Není se co divit, že firmy, které investovaly do vývoje a zaplatily drahé designéry, nervózně poposedají na židli, když vidí, že stačí jedna sezona a jejich dílo někdo okopíruje a prodává za třetinovou cenu.
Je zajímavé, že se mezi plagiáty neobjevují jen výrobky z východu, jako třeba v roce 2004, kdy se o první místo podělily německé dětské sáně okopírované společností z Taiwanu a atraktivní konvice na kávu okopírovaná čínským výrobcem, v témže roce zabodoval i elektrický fukar od Stiebel Eltron, který do puntíku napodobil výrobce z Číny. Kopírovat se navzájem začínají i výrobci z Evropské unie. Důkazem může být třeba letošní polská kopie baterií Dornbracht, anebo dokonce švýcarská kopie švýcarského originálu židle Vero.
