Podkrovní, nebo také půdní byty, patří mezi atraktivní a stále velmi vyhledávané způsoby řešení vlastního bydlení. Problém spočívá v tom, jak se ke vhodnému podkrovnímu prostoru dostat. Jejich ceny na trhu s nemovitostmi jsou poměrně dost vysoké a pronajmout si půdu, tedy cizí půdu, kterou je pak nutné na vlastní náklady celou adaptovat do podoby bytu, je holý nerozum. Variantou jsou nabídky městských úřadů a obcí, které vypisují řadu soutěží, v nichž nabízejí třeba právě půdní prostory ke zřízení vestavby.
Zájemce o půdní vestavbu má v podstatě několik možností. První představuje jednoduché zakoupení půdy a její následnou přestavbu do podoby bytu. V takovém případě bude majitelem a uživatelem prostoru, a tedy i budoucího bytu, jedna a ta samá osoba. Zde není co řešit. Druhá možnost je získání půdy k dispozici (viz dále) a její zrekonstruování na náklady, které budou nějakým způsobem rozloženy mezi stavebníka a majitele prostoru, přičemž majitel prostoru se může na projektu finančně podílet např. formou promíjení budoucího nájemného a nebo jinak. Ve formě této spolupráce – v nastavení podmínek – pak spočívá ten největší problém.
Modelový příklad
Majitel domu a tedy i půdy, poskytne zájemci svůj podkrovní prostor. Zájemce si sežene na vlastní náklady projekt, veškerá stavení a jiná povolení a celou stavbu bude financovat. Odměnou mu pak bude, a tak tomu také nejčastěji bývá, nájemní smlouva na nově vzniklou bytovou jednotku, přičemž stejně tak je běžné, že si zájemce – nájemník, pak celou proinvestovanou částku (a nebo jen její část – záleží nedohodě) tzv. odbydlí. Vzhledem k cenám prací a nájmů pak ono odbydlení bude vždy záležitostí minimálně deseti a více let. Tento model rámcově platí jak v případě, kdy je majitelem domu a půdy soukromá osoba, nebo město či obec. Faktem zůstává, že obce jsou v mnohém transparentnějším partnerem a zájemce může mít jistotou, že jedná s někým, kdo ví, co je a není třeba ve smyslu celá řady povolení, razítek atd. atp. Pokud tedy ke spolupráci obce a stavebníka dojde, bude obec pochopitelně kontrolovat proinvestované částky, tedy faktury a vůbec účetnictví celého projektu, protože od toho se bude odvíjet doba, po kterou stavebník – nyní již nájemník, bude v podkrovním bytě bydlet zdánlivě zdarma.
Nabídky volných půdních a nebo i jiných prostorů vhodných nebo určených ke zřízení bytové jednotky inzerující obce na svých úředních deskách a ty jsou velmi snadno dostupné na internetu.
Každému zájemci je možné více než doporučit, aby si vybíral půdu v co možná nejmladších domech. Má pak šanci, že se vyhne jednání s památkovým ústavem, který bude schvalovat instalaci střešních oken. Prosadit instalaci střešních oken do střechy domu, který patří mezi klasickou městskou zástavbu přelomu 19/ 20. století (např. pražské Vinohrady atp.) není vůbec jednoduché. O historicky cenných částech města to platí dvojnásob.
Cenovou nabídku na adaptaci podkroví si může nechat udělat zájemce od kterékoliv stavební firmy. Dá se jen doporučit, aby výběr padl na firmu disponující nejen levnými dělníky, ale také povolením provádět např. elektro a vodo instalaci, aby byla schopna vyhovět požadavkům na parametry a vůbec fungování a kvalitu budoucího bytového prostoru. Velmi zhruba se ale dá říct, že přibližně jeden čtvereční metr podkroví se bude v nákladech pohybovat okolo 25 000Kč. Přesnější odhad představuje počet kubických metrů stavby, přičemž jeden kubík je možné vnímat jako 5 000Kč. A nebo ještě jinak. Pokud nebude muset zájemce měnit střešní krytinu a krovy a bude tedy skutečně jen vestavovat, může asi vždy počítat s částkou okolo 2M Kč.
