Kvalitu obytného interiéru ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž některé z nich jsou běžné známé a uživatelé je berou např. při vybavování bytu zcela běžně v potaz. Velmi zjednodušeně by se všechna tato kritéria dala shrnout a popsat jako hledání nějakého kompromisu či skloubení pohledových a užitných vlastností toho kterého zařizovacího předmětu. Málo kdo si ale uvědomuje, že ať už vědomě či nevědomě, vyhledává v obchodech či v jiné nabídce takové řešení interiéru, které mu vyhovuje v prvé řadě svými barvami a tedy tím, co bychom mohli nazvat „psychickou teplotou“.
Barvy mají zcela zásadní vliv na člověka a přirozeně se to projevuje i při volbě vybavení interiéru. Existují v podstatě dva způsoby, jak se v barvách a potažmo v jejich vlivu na lidskou psychiku orientovat. Ten jeden způsob představuje v podstatě studium optiky a zacházení s celou řadou pro mnohé jistě nezáživné teorie. Ale je to způsob tzv. vědecký, který končí tam, kde začíná operační prostor druhého způsobu a tím je průnik předmětu psychologie a všeho toho, co jsme si navykli nazývat nevědou (astrologie atp.). Pokusíme se všechno shrnout do několika málo vět a to i přesto, že to pravděpodobně ani není možné.
Velká fotogalerie malování a barevných stěn
Rozhodujeme se podle barev (Zdroj: ) Rozhodujeme se podle barev (Zdroj: ) Rozhodujeme se podle barev (Zdroj: )
Letory a psychická teplota
Každé letoře bývá přisuzována konkrétní barva. Jistě bychom našli celou řadu např. choleriků, kteří mají např. modře vymalovaný interiér, byť bychom předpokládali, že právě cholerici budou volit spíše něco výbušného, rudého či zkrátka něco dynamického, ale právě takový výklad by byl asi příliš dogmatický. Korespondence letory a barvy je obrazem nějakého vztahu, který se může třeba právě zmiňovaný cholerik snažit vyvážit použitím modré barvy a odpočinout si tak od permanentní tenze, kterou jemu přisuzované dynamické barvy logicky vyvolávají. Jinými slovy, barva a její letora je dvojice k zamyšlení, nikoliv imperativem pro výběr interiérových doplňků. Nicméně, k sobě tedy patří cholerik a barva červená, sangvinik a barva žlutá, zelená je barvou melancholikovou a flegmatická letora má barvu modrou..A jak takové korespondence číst? Jak se rozhodovat?
Např. tedy červená barva je tzv. psychicky teplá barva, podobně jako oranžová. Zároveň je barvou velmi temperamentní, velmi dynamickou, impulsivní a intenzivní. Určitě to tedy není barva klidová. Směrem k tmavým odstínům získává na intimitě, které se zvláštním způsobem pojí s její plností (až dusná „atmosféra“ budoárů). Cholerik by si tedy svou červenou barvu neměl vykládat jako návod k vymalování interiéru do všemožných odstínů rudé, protože by si v takovém prostředí asi nikdy neodpočinul. Bude tedy potřebovat mnohem klidnější barvy, např. světle hnědou nebo modrou.
Jinými slovy, barva té či oné letory je svým způsobem obrazem takové povahy a uživatel by si měl spíše vybírat takové barvy, které se s jeho letorou-barvou doplňují a vyrovnávají. Teplé barvy tedy např. pojíme se studenými a naopak, přičemž tato snaha vede k vytvoření klidového, vyváženého interiéru a můžeme tímto způsobem realizovat např. ložnici či studovnu. Naopak společenské prostory (obývací pokoj atp.), bude asi lépe ladit dynamičtějším způsobem.
Při hledání barvy, která se s barvou letory doplňuje, pomůže barevný kruh či terč, který je na přiloženém obrázku. Stačí vyhledat tu svou barvu, např. již zmíněnou červenou a k ní pak barvy, které se s ní dobře pojí, což jsou ty vedle ní (analogické) a dál barvu, které se s ní doplňuje (komplementární) do nějakého vyváženého – klidového celku, což je ta barva, která stojí přes střed kruhu proti barvě letory. V našem případě, kdy uvažujeme cholerika a jeho červenou by to tedy byla barva modrá.
Víte jak se řekne rusky vrba? Vrba. A jak se řekne rusky smrk? Smrk. Hmmm. Ale i tak se řemeslníkům podařilo místo vrby pokácet smrk. A to nějak Karel nemůže rozdýchat. No ani se mu nedivíme.
