Výběr látky potahu je zdánlivě záležitostí čistě jen budoucí pohledové kvality toho kterého výrobku, respektive konkrétního kusu sedacího nábytku. Zákazníci pak uvažují o tom, zdali koupit sedačku či křeslo v barvě červené či žluté, zdali zvolit vzor kostky nebo káry atd. Ale tak, jako všude, i zde mají mince dvě strany a je potřeba zohledňovat také kvalitu potahu a nehledět čistě jen na estetickou kvalitu věci
Kvalitou látky se rozumí její odolnost a schopnost odolávat namáhání a ponechávat si přitom stále svůj tvar, potažmo tedy strukturu a laicky řečeno, pevnost. Ta je alfou i omegou v rámci kritérií výběru a je přirozeně v přímém vztahu se strukturou a potažmo pak vzorem látky, tedy pokud vzorem nemíníme např. jen potisk nanášený na jinak už hotovo látku. Obecně platí, že čím bohatší reliéf vzoru, vznikající např. prostřihem chlupu, změnou tloušťky vláken atd., tím kvalitnější by látka měla být, neboť v opačném případě se vzor „rozsedí“ a bude připomínat spíše vadu materiálu – látky, než její dekor. Kvalitu látek upravuje státní norma a každý výrobce musí své látky – tedy pokud je zavádí na trh, vybavit příslušnou informací a tu musí být prodejce schopen podat kupujícímu.
ČSN EN 14465 předpokládá pět kategorií kvality, které se shodují a nebo by se měly shodovat s kategoriemi kvality, které prodejce / výrobce nabízí. Jedná se o pět skupin označovaných jako A, B, C, D a E. Skupina A představuje nejvyšší kvalitu určenou pro režimy vysokého namáhaní, např. ve veřejných prostorách, restauracích atd. Pro domácí použití je takováto kvalita možná až zbytečná. Skupina B je pak asi tím nejvyšším komfortem, který je rozumné dopřávat si v rámci běžného obytného interiér. O skupinu nižší je kategorie C představující něco jako průměr, který není ideální, ale prostě „dobrý až dostatečný“. Písmeno D označuje kvalitu látky, od níž se neočekávají žádné výjimečné ale ani průměrné výkony. Často se mluví o „malozátěžovému provozu“. Nejnižší kvalita se označuje jako E a o takových látkách se dá mluvit jako o dekoračních. V běžném provozu vydří bez výrazných změn skutečně jen pár měsíců.
A co si můžeme tzv. přikoupit?
Takřka standardem se dnes stávají látky s antistatickou, antibakteriální či antialergickou úpravou. Onou úpravou se míní něco jako impregnace – nástřik, která zabrání množení bakterií, omezí četnost náhlých výbojů statické elektřiny atd. V jiném případě je takový zásah proveden už v rámci samotného vlákna látky. Z pohledu bezpečnosti jsou zajímavé textilie s nehořlavou úpravou.
