Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce
Vánoční stromeček se stal naprosto nedílnou součástí oslav vánočních svátků. Patří k nim neodmyslitelně a s jakou si samozřejmostí a takovým způsobem, až nám vlastně připadá nemyslitelné, že to mohlo být někdy jinak. A přitom je tato tradice stará přibližně 300 let.
Tak jako nebyly od nepaměti Vánoce spojované s vánočním stromkem, nebyly původně ani křesťanským svátkem. Vzhledem k dějinám lidské kultury se Vánoce jako narození Ježíše Krista slaví skutečně jen chvilku. A zlomek oné chvilky se pak takové oslavování děje ve společně ozdobeného malého, cca 1,5 m vysokého jehličnatého stromu, na který se věší různé ozdoby a předměty.
Nepřehlédněte – Velká galerie vánočních dekorací
Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce (Zdroj: ) Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce (Zdroj: ) Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce (Zdroj: ) Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce (Zdroj: ) Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce (Zdroj: ) Atributy Vánoc jsou v podstatě málem „dnešní“, stejně jako Vánoce (Zdroj: )
Vánoční stromek jako součást oslav narození Krista k nám dorazil až začátkem 19. století z německých zemí, kde se používal již od století sedmnáctého. Stejně tak jsou v podstatě novodobé i veškeré další projevy, které máme s vánočními svátky spojené. Platí to např. o tradičních písních a koledách pocházejících rovněž většinou z 19. století, přičemž ona nejslavnější a notoricky známá, která navíc není koledou ale tzv. vánoční pastorelou či „Českou mší vánoční“ „Hej mistře, hrej bystře“ je tzv. umělá, nikoliv lidová a její autor, pedagog a skladatel Jakub Jan Ryba zemřel vlastní rukou v roce 1815.
A samotné Vánoce?
Poslední třetina měsíce prosinec byla a je napříč všemi kulturami obdobím, kdy se slavily svátky související se zimním slunovratem, s nabýváním sil, s příslibem hojnosti, pokoje a míru atp. Slavili jej a slaví Indiáni, stejně tak např. Japonci a 25. 12. bylo např. u starých Římanů dnem narození „nového a nepřemožitelného Slunce“. Až teprve na začátku třetího století, kdy Římská říše a předkřesťanský svět pomalu mizí, se objevují písemné zprávy o křesťanech, kteří oslavují narození Ježíše a jako den si vybrali právě 25.12. A na území dnešní ČR? Tady v té době vládla směs různých přírodních kultů a náboženství, které s křesťanstvím neměly nic společného a zůstalo to tak v podstatě až někam do 7. století.
