Křehké, transparentní, studené a elegantní

Sklo je svým způsobem synonymem křehkosti a tak i dnes, v době pokročilých technologií se může zdát, že přece není možné, aby se stalo samo o sobě materiálem nábytku. Skutečností však zůstává, že už v devadesátých letech bylo možné koupit skleněný sedací nábytek, jenž byl tedy určen pro svým způsobem výstřednější zákaznickou skupinu a který je dnes v podstatě běžnou součástí nabídky jiného, než zcela konfekčního bytového vybavení.

Skleněné plochy vždy lákaly designéry a architekty z jednoho prostého důvodu: byly a jsou transparentní, světlo jimi prochází s minimálními ztrátami a jimi tvořený nebo obohacený nábytek tak získává zvláštní charakter a vytváří dojem nehmotnosti. Křehké sklo a pocitově zcela opačně působící kov bylo oblíbenou kombinací např. u architektů funkcionalistického slohu a vlastně to platí i v dnešní době. Sklo má ale také několik nevýhod, které by si měl potenciální zájemce uvědomit a zvážit ještě před tím, než se rozhodne pro zakoupení nějakého na první i druhý pohled zajímavého kusu nábytku, jehož výraznou vlastností je v prvé řadě skutečnost, že je celý a nebo z dominantní části tvořený sklem.

Transparentní

Základní předností skla a jeho vyhledávanou vlastností je transparentnost, která je zároveň i jeho nejvíce problematickou vlastností. Veškeré nečistoty a prach jsou na skleněných plochách vidět, a to i v minimálním množství, které by jinak uniklo uživatelově pozornosti. Jinými slovy, nábytek ze skla bude svého majitele lidově řečeno nutit k neustálému úklidu a leštění. Postačí jen otisk vlhké nebo přirozeně mastné dlaně a půvab nehmotně působícího nábytku se vytratí a zhořkne pod tíhou neustálého zacházení s úklidovými prostředky. Přirozeně, že to platí v prvé řadě o horizontálně spočívajících skleněných plochách, např. o policových regálech ze skla, o skleněných deskách stolů atp. Na vertikálních plochách, kterými jsou okna, skleněné výplně dvířek a dveří atp. nemají nečistoty tolik příležitostí ulpět. Částečným řešením je použití antistatických čisticích povrchů, které jsou do určité míry schopny eliminovat ulpívání zejména prachových částic a to nejen na skleněném povrchu.

Křehké a studené

Když už vypočítáváme nevýhody či problémy spojené s přítomností velkých a zejména tedy horizontálních skleněných ploch v interiéru, pak je potřeba jen několika slovy připomenout jeho přirozenou křehkost, jeho nevhodnost do interiéru, kde se pohybují děti a pak ještě jednu skutečnost, která se týká sice výjimečně, ale přesto se vyskytujících jídelních stolů se skleněnou deskou. Sklo je ze své povahy studené. Pokud servírujeme na stůl se skleněnou deskou a nepoužijeme např. dřevěné nebo jiné tepelně izolující prostírání, pak jídlo jednoduše velmi rychle vystydne a to není ve většině případů žádoucí.