Návštěva koncertního sálu za účelem poslechu hudby je mimo jiné také společenskou událostí. Tu vám nikdo nenahradí, ale kvalitní zvuk si doma dopřát můžete. Těžko jej získáte s pomocí obyčejného přehrávače audio nosičů, ale když už přeci jen máte nějakou skutečně „high fidelity“ soupravu, pak je dobré pohrát si s jejím umístěním tak, aby hrála ještě trochu lépe. Je to jednoduché a je to vlastně fyzika.
HI-FI soupravy jsou v rámci domácí zábavy v poslední době poněkud upozaděné, protože do centra spotřebitelské pozornosti se dostalo domácí kino, které pochopitelně umožňuje reprodukci nejen obrazu se zvukem, ale i přehrávání čistě jen hudebních CD či jiných nosičů s hudbou.
Přirozené je stereo
Pokud navštívíte zmíněný koncertní sál a budete chtít poslouchat hudbu jakéhokoliv žánru hranou z pódia, pak zvuk bude k vaším uším přicházet primárně zepředu, tedy směrem z jeviště a také v minimální míře odrazem od bočních i zadních stěn sálu (tak vzniká echo-zpoždění). Důležité je, že vyluzovatel zvuku (orchestr, kapela atd.) bude stát či sedět před vámi a nikoliv po vašem boku za vašimi zády. Jinými slovy, bude to, jakoby na pódiu stály dva reproboxy, jeden jako levý kanál a druhý jako kanál pravý mezi kterými je ono „stereo“ – čili prostor) . Nebudou tedy rozmístěny podél stěn sálu jako v několikakanálovém domácím kině, kde je potřeba vyvolat zdání filmové reality obklopující hrdinu a potažmo diváka ze všech stran. Stereofonní, tedy „prostorový“ dvoukanálový příjem je přirozený a ilustruje koncertní sál nejlépe. Nepřikrášlujte si realitu třetím, čtvrtým nebo pátým reproboxem a raději si kupte dva, zato kvalitní reproboxy.
Nepřehlédněte! Velká galerie elektroniky
Když se nyní přesuneme pět ze sálu do obývacího pokoje, tak je dobré zmíněné dva reproboxy rozmístit tak, aby iluze, respektive reprodukce záznamu byla co nejpřesnější a nejvěrnější (HI-FI: high fidelity, z angl. „vysoká věrnost“) a abychom alespoň na chvíli uvěřili, že orchestr stojí před námi a hraje námi oblíbenou skladbu.
Pokud máme kvalitní hi-fi soupravu, můžeme dobrému poslechu vyjít vstříc ještě těmito kroky:
1. mezi námi a reproboxy by nemělo být nic, ani nízké židle, stoly, stoly, křesla, květináče atd.
2. reproboxy nezasouvejte ani nestrkejte do polic, nic o ně neopírejte ani na ně nic nedávejte. Reproboxy hrají – reprodukují celým svým tělem, zvuk je ve fyzikálním slova smyslu vlnění a potažmo chvění – rezonance a tak bychom ho neměli tlumit a přidušovat.
3. umístěte reproboxy tak, aby měly „volný výhled“ do místnosti.
4. základní je pravidlo rovnostranného trojúhelníku: vzdálenost mezi levým reproboxem a pravým reproboxem by měla být stejná, jako vzdálenost mezi vaší hlavou a levým či pravým reproboxem. Vaše hlava by také měla být ideálně ve stejné výšce jako reproboxy. Jinak řečeno, vaše hlava a dvě reproboxy jsou tři vrcholy rovnostranného trojúhelníku. Není třeba to dramatizovat, když budete sedět od beden ve větší vzdálenosti, nic závažného se neděje, ale zevrubné dodržování tohoto pravidla vám poslech může opravdu zkvalitnit.
Karel Holý
Foto archiv
Publikováno: 12. 5. 2008, Autor: