Bydlení či byty loftového typu se vrtivé většině realizují v rámci adaptace dnes již vysloužilých, např. továrních objektů. Tak to vlastně celé začalo, lofty byly nejdříve alternativním bydlením a teprve pak se staly módou a luxusem.
Obsazování továrních hal a jiných vysloužilých objektů patřilo zprvu k nouzovému řešení, které ale mělo svou jedinečnou atmosféru a velmi brzo začalo lákat solventní klienty toužící po výjimečném bydlení.
Několik metrů vysoké stropy, pod které se klidně vejdou dvě a nebo tři podlaží, obrovská okna a relativně nekonečný prostor patří mezi atraktivní výhody loftového bydlení a na druhou stranu jsou vlastně jeho největším problémem. Udržovat a hlavně např. vytopit takový byt, je velmi nákladné, ale vzhledem k tomu, že tento typ bydlení je víceméně určen pro bonitní klientelu, pak jsou to problémy či komplikace velmi relativní. Pro běžného zájemce, který by mohl mít potíže s financováním provozu, jsou pořizovací ceny loftových bytů většinou zcela nedostupné.
Bydlení v několika patrech a otevřený prostor
Loftové byty bývají většinou několikapatrové, čímž se prostor dělí a zpřehledňuje. Propojení pater bývá často otevřené, jednotlivá podlaží jsou vlastně jakými si galeriemi a navazují na sebe schodištěm. Aby vynikla velkorysost prostoru, tak samotná patra už nikterak dělaná nejsou a představují vlastně jednu velkou místnost. Z toho pak vyplývají základní výhody a nevýhody loftového bydlení:
Vysoké provozní náklady, zejména náklady na vytápění a údržbu. Svých způsobem je „nevýhodou“ také pořizovací cena. Např. v projektu Corn Lofts Šaldova se 150 metrů loftové bytu pohybuje kolem 10 miliónů korun.
Red.
Foto ING Centrum Bydlení, D3A spol.s.r.o., a Corn Lofts Šaldova
