Byt jako investice, byt jako budoucnost, byt jako nezbytná součást života v dnešní době. Jaký koupit? A vyplatí se vůbec kupovat byt v osobním vlastnictví? Jak je to se státními byty? A co družstevní, vyplatí se převádět jej na osobní? Jak to s byty vlastně je? A jaká je vůbec jejich cena?
Veškeré informace je samozřejmě kompetentní podat pouze realitní makléř či finanční poradce, nicméně stručný a jednoduchý nástin do bytové problematiky vždycky ulehčí situaci. Pojďme se do něj tedy pustit.
Byty v osobním vlastnictví
Bydlet ve svém je snem mnoha lidí, hlavně mladých rodin nebo bezdětných párů, nicméně rozhodnete-li se pro bydlení ve větších městech, počítejte s tím, že budete muset sáhnout hluboko do kapsy.
Nové byty například v Brně pořídíte většinou za cenu co pokoj, to milion, Praha je mnohem dražší, Ostrava naopak o něco levnější. Ceny bytů v ostatních krajských městech se liší hlavně podle životní úrovně města, podle zaměstnanosti a podobných kritérií.
Zhruba ale platí, že za sumu, za kterou si koupíte ve velkém městě byt se dvěma pokoji, dostanete v menších městech nebo na vesnicích velký rodinný dům.
Byt v osobním vlastnictví se od bytů jiného typu vlastnictví liší především tím, že je zapsán v katastru nemovitostí. Nakládá se s ním tedy jako s ostatními pozemky či domy, které jsou přímo vlastněné. Byt obývá přímo jeho vlastník nebo nájemce, kterému vlastník svůj byt pronajímá.
Družstevní byty
Družstevní byt naproti tomu evidenci v katastru nemovitostí nepodléhá. Tyto byty vlastní bytové družstvo a členové tohoto družstva tak mohou jeden z bytů obývat – jsou v nájmu. Tento typ vlastnictví má kořeny v socialismu a má tím pádem u nás poměrně velkou tradici.
Ačkoliv členové družstva byt přímo nevlastní, jejich práva se pohybují velice blízko vlastníkům bytů. Zároveň mají jako členové družstva větší možnost ovlivňovat fungování družstva.
Chce-li člen družstva byt prodat, často musí nabídnout nižší částku, než tomu bývá u bytů v osobním vlastnictví. Smlouvy o převodu bytu ovšem nebývají tak složité, protože byt není v pravém slova smyslu nemovitostí.
Zásadní rozdíl, který mnohé vysvětlí je například v tom, že na byt v osobním vlastnictví si můžete vzít hypotéku, na byt družstevní nikoliv.
Státní nebo obecní byty
Poslední typ vlastnictví je nájemní byt. V tomto případě není obyvatel bytu ani jeho vlastník, není ani členem družstva. Vlastníkem tohoto bytu je tedy stát nebo obec, popřípadě soukromý majitel bytu.
Vlastník byt pronajímá na základě nájemní smlouvy, přičemž jeho obyvatel samozřejmě byt prodat nemůže. Neměl by jej ani sám pronajímat. Poslední dobou nastupuje trend, kdy se stát i obce svých bytů zbavují a prodávají je jejich dosavadním obyvatelům.
Cena je různá, někde je vyloženě směšná, což má často za následek zhoršení vztahů mezi těmi sousedy, kterým se poštěstilo byt odkoupit, a těmi, kteří takové štěstí neměli.
Martina Tlachová
Foto: I-materialy, Brno Info, Ruhrbau, PMD, Basf
