Ovzduší v obytném interiéru je ovzduším, které máme do jisté míry pod vlastní kontrolou a které můžeme ovlivňovat. Nepříjemného zjištění se nám ale dostalo, když na základě měření vyšlo najevo, že ovzduší interiéru je v drtivé většině až dvakrát horší, než ovzduší v exteriéru. Největším znečišťovatelem je dřevotříska, dýhovaný nábytek, cigaretový kouř a osvěžovače vzduchu vč. aromatických svíček. A řešení? Větrejte, nakolik vám finance a síly stačí.
Překvapivá a možná až šokující zjištění jsou výsledkem měření laboratoře pro Evropský parlament Indoortron, která svá měření provádí v Ispře nedaleko Milána. V laboratoři byl vytvořen obývací pokoj s běžnými zařizovacímu předměty a jeho klima pak bylo porovnáváno s klimatem exteriéru, přičemž okolí Milána rozhodně nepatří mezi nejčistší místa v Evropě. I tak bylo ovzduší uvnitř obývacího pokoje kvalitativně až dvakrát horší, než ovzduší okolí kontaminovaného průmyslovou výrobou a hustou sítí dálnic. A co přístrojům vadilo nejvíce?
Měřící přístroje vyhodnocovaly přítomnost škodlivých látek, které mohou způsobit chronická respirační onemocnění, alergii a problémy s pokožkou. Nejproblematičtější pak byl vliv:
1. kouření v interiéru, jehož negativní dopad není možné ošetřit pouhým vyvětráním kouře. Škodliviny z cigaretového kouře se kondenzují na malé kapky a ty se usazují v místnosti a zanechávají po sobě stopy např. v podobě zažloutlých záclon.
2. dřevotřískového a dýhovaného nábytku, při jehož výrobě byl použitý formaldehyd, který se postupně vypařuje i po několika letech a má prokazatelně karcinogenní účinky. Řešením je používání masivního, tj. nelepeného nábytku.
3. osvěžovačů vzduchu a aromatických svíček, které ovzduší doslova zaplaví malými polétavými částicemi a které patří podle vědců z Indoortronu k jedněm z nejvýraznějších znečišťovatelů interiérového ovzduší vůbec.
A rada?
Řešením je co možná nejintenzivnější větrání, které přirozeně zejména v zimních měsících má za následek až plýtvání energiemi na vytápění. Je to problém, ale to nejhorší má lidstvo vyrábějící denně tuny jedovatých látek již za sebou. Ještě do nedávna se používaly stavební materiály, které v případě propuknutí požáru hořely a vydávaly do ovzduší plyny se stejnou smrtící účinností, jako při použití bojových plynů známých např. z II sv. války.
