Většina Čechů bydlí ve svém, nicméně zejména mladí lidé na prahu kariéry a pak studenti často vyhledávají pronájmy. Poptávka po nich výrazně roste během září zejména v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a ve Zlíně. Málokdo si uvědomuje, že nájem a podnájem jsou dvě rozdílné věci, s různými náležitostmi. Pojďme se na ně podívat, abyste zbytečně nenaletěli.
Bydlení na koleji je klasika, ale čím dál více studentů zjišťuje, že privát je mnohem pohodlnější, mnohdy vyjde levněji, mívá lepší dostupnost i vybavení, než mnohdy staré a zničené vysokoškolské ubytovny.
Mami, já mám nájem! Nebo podnájem?
Někteří si byt najmou, jiní získají podnájem. Že v tom není rozdíl? Omyl, je a docela zásadní! „Nájmem se rozumí situace, kdy majitel nemovitosti přenechá svůj byt či dům k dočasnému užívání druhé osobě a ta mu za to platí nájemné. Oproti tomu podnájem vzniká ve chvíli, kdy samotný nájemce dává třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část. Peníze potom inkasuje sám nájemce. Takový typ bydlení je zpravidla levnější,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Ohlídejte si výpovědní lhůtu ve smlouvě
Nižší ceny studenty lákají, často si ale neuvědomují rizika. Podnájem pro ně bývá vhodnější, umožňuje totiž pronajmout si třeba jen jeden pokoj, a bydlení je tak cenově dostupnější. „Je důležité si uvědomit, že podnájemce není nijak výrazně chráněn zákonem,“ upozorňuje právník.
Podnájem můžete uzavřít maximálně na tak dlouho, jako má váš bytný sjednaný nájem. Proto by vás měl této skutečnosti informovat. Nebojte se požádat o předložení jeho nájemní smlouvy, tak také zjistíte, že je skutečně oprávněným nájemníkem.
„Snadnější je i samotná výpověď,“ varuje Jiří Hartmann. „Tu může podnájemce dostat bez udání důvodu. Výpovědní lhůta může být totiž nájemcem ve smlouvě o podnájmu určena libovolně. Student tak může v podstatě skončit ze dne na den na ulici. Není-li však ve smlouvě lhůta upravena, je standardní, tříměsíční.“
Zákon nahrává nájemníkům
Toto ustanovení nového občanského zákoníku je trnem majitelům nemovitostí. Do jisté míry totiž snižuje jejich práva tím, že nemohou ovlivnit, kdo bude jejich majetek užívat. „Majitel nemovitosti, která je předmětem nájmu, uzavírá smlouvu pouze s nájemcem. Rozhoduje sám, s kým ji uzavře. To ještě před rokem 2014 platilo i u podnájmů. Nový občanský zákoník ale přinesl možnost podnájmu bez souhlasu majitele nemovitosti,“ vysvětluje právník.
To sice platí jen tehdy, že nájemce v bytě nebo domě bydlí společně s podnájemníkem, nicméně majitel je v tomto případě naprosto bezmocný. Pokud se mu podnájemník nelíbí, zbaví se ho pouze tak, že dá výpověď i nájemníkovi. Pokud má nájemník celou nemovitost pro sebe, musí majitel s výběrem podnájemníka souhlasit. „V případě, že nájemce souhlas od majitele nemá, a přesto dává byt k užívání podnájemníkům, může mu majitel nemovitosti dát výpověď z bytu pro hrubé porušení povinností,“ řekl Jiří Hartmann.
A co když jde o družstevní byt?
V případě družstevních bytů je situace stejná, jako v případě, kdy majitel bytu nebydlí v nemovitosti s podnájemníkem. Vlastníkem družstevního bytu je totiž družstvo a nikoli člen družstva. Tomu sice patří družstevní podíl, ale sám je pouze v nájmu bytu. Družstvo tedy musí souhlasit s uzavřením smlouvy o podnájmu. „Pokud by nájemce uzavřel smlouvu bez předchozího souhlasu, může v krajním případě nastat situace, kdy družstvo vypoví smlouvu o nájmu pro hrubé porušení povinností nájemce, čímž mu sice zůstane družstevní podíl, ale ztratí užívací právo k bytu,“ varoval Jiří Hartmann.
Z dostupných zdrojů zpracovala redakce
Foto: Pinterest
Publikováno: 3. 9. 2015, Autor:
