U hypoték se nejvíce vyplatí pevné úroky na tři až pět let
Mnoho lidí se u hypotečních úvěrů téměř slepě řídí jen výší úrokové sazby, a tak je mohou zlákat krátkodobé varianty fixace. Odborníci však varují, fixace úrokové sazby na dobu výrazně kratší než pět let se do budoucna nemusí vyplatit.
Každý zájemce o hypoteční úvěr si před podepsáním smlouvy v bance volí několik základních parametrů. Jedná se především o výši úvěru a délku splatnosti. Výši úrokové sazby sice určuje banka, klient však má do určité míry možnost její výši také ovlivnit. To je pomocí dalšího parametru, který si každý klient volí a tím je délka fixace úrokové sazby.
Fixace úrokové sazby u hypotečních úvěrů
Fixace úroků není nic jiného než písemný příslib banky, že na předem stanovenou dobu se dlužníkovi úroková sazba nezmění. A to ani v případě, že na bankovním trhu dojde k prudkému růstu sazeb. Úroky se však nepohnou ani v opačném případě – tedy když cena peněz klesne.
Nejnižší sazby jsou spojené s jednoletými fixacemi. Úroky se pohybují okolo tří procent ročně. Úskalí však je, že tato sazba je neměnná pouze po dobu jednoho roku. Naopak nejvyšší sazby jsou spojené s dlouhodobějšími hypotékami (respektive fixacemi).
Otázkou zůstává, jaké variantě dát přednost. Při volbě doby fixace by lidé měli uvažovat spíše o střední variantě – to znamená tři až pět let. Zde se úrokové sazby pohybují okolo čtyř procent. Pokud by klient měl zájem ještě o delší variantu, musí počítat ještě s vyššími úroky. Kupříkladu u desetileté fixace je sazba vyšší asi o jeden procentní bod (proti pětileté fixaci).
Klienti by rozhodně neměli podléhat pokušení nejnižších úrokových sazeb, které jsou spojené jen s nejkratšími variantami fixace. O tom svědčí poslední půlrok, kdy většina hypotečních bank zvýšila tyto sazby.
Nízký úrok je určitě žádoucí, pokud je ale jen na rok, velkou úsporu nepřinese. Naopak tato strategie v očekávání dalšího růstu sazeb může znamenat vyšší náklady. To souvisí s tím, že po ukončení zvolené fixace získá klient novou a především aktuální úrokovou sazbu – s velkou pravděpodobností vyšší než jsou současné sazby.
Co po uběhnutí doby fixace
Jakmile uběhne počet let, který si klient zvolil, že se nebude měnit úroková sazba, nastává podobný proces jako na počátku. Klient bude opět zvažovat, jakou fixaci zvolí. Získá novou úrokovou sazbu a banka mu vypočítá novou měsíční splátku s ohledem na zbytek úvěru a zvolenou celkovou délku splatnosti.
Okamžik po ukončení doby fixace má ale další podstatný význam. Po omezenou dobu má zde klient možnost zbytek půjčky bez navýšení splatit a tím úvěrový vztah s bankou ukončit. Jestli tak učiní, záleží pouze na něm. Jak dlouho tato možnost je, závisí na konkrétním případě (respektive bance). Jedná se o dobu několika dní až měsíců. Jakmile započne další fixace, možnost bezplatného umoření půjčky (bez penalizace) pro tuto chvíli končí.
Je zřejmé, že při změně fixace je banka vůči klientovi ve výhodě. Jen velmi malý počet lidí dokáže zbytek úvěru umořit, většina musí v postupném splácení hypotéky pokračovat. Toho je si banka dobře vědoma, takže dlužník nemusí získat úplně tu nejvýhodnější sazbu, jakou by získal jako nový klient. Tomu je ale možné se bránit přeúvěrováním – klient uzavře hypoteční úvěr v jiné bance za výhodnějších podmínek a prostředky použije na jednorázové umoření celého zbytku půjčky v bance původní.
Vše je ale potřeba vyřídit v dostatečném předstihu – tedy než vyprší možnost bezplatného umoření úvěru po ukončení fixace. V dostatečném předstihu (alespoň měsíc) by se proto klient měl zajímat o úrokových podmínkách, které může ve své bance získat. Pokud nejsou příliš výhodné a peněžní ústav je nesmlouvavý, na nic nečekat a vrhnout se na vyřizování půjčky u konkurence.
