reklama

Smlouvat v hypoteční bance je normální

Počet lidí, kteří se rozhodnou řešit svou bytovou situaci pomocí hypotečního úvěru, každý rok neustále narůstá. Někdy je možné dokonce zaslechnout, že hypotéka je jedním z módních trendů poslední doby – »moderní je mít hypotéku«. Pro další zájemce o tento úvěr je pozitivní, že nabídka trhu je více než rozmanitá a že je skutečně z čeho vybírat. A proto by se lidé neměli spokojit hned s nabídkou první banky, nýbrž prozkoumat podmínky co nejvíce peněžních domů a vybrat to nejvýhodnější. A rozhodně se nestyďte smlouvat

Již pominuly doby, kdy zájemce o hypoteční úvěr byl v bance v roli prosebníka. Dnes je to často naopak. Klient je »pánem« a banka by si ho měla předcházet. Konkurence na trhu hypotečních úvěrů je v poslední době skutečně vysoká, a tak banky se snaží získat každého bonitního žadatele o úvěr.

Zájemci o hypotéku by proto ideálně měli na počátku obejít hned několik hypotečních bank a porovnat jejich nabídky, přístup a ochotu bankéřů. Pokud mají žadatelé dostatečný příjem na splácení úvěru, což je základní podmínka, jsou to právě oni, kteří si mohou vybírat podmínky.

Získat co nejlepší podmínky

Největší investicí v životě většiny lidí bývá pořízení bydlení. Získat rodinný dům nebo byt není úplně banální záležitost, je dobré k této věci přistupovat s náležitým respektem. Pro většinu klientů je z důvodů nedostatku vlastních peněz jedinou cestou úvěr, a to poměrně dlouhodobý. Proto je třeba být ve výběru pečlivý hned na začátku, zajímat se o spoustu věcí a především doslova bojovat o nejlepší podmínky.

Cíl každého žadatele o hypotéku je v podstatě jednoduchý – získat co nejvýhodnější (nejnižší) úrokovou sazbu pro zvolenou dobu fixace. V tomto směru by lidé měli nechat své zábrany stranou a zcela bez ostychu se pustit do tvrdého smlouvání úrokové sazby. Hypoteční klient je díky své dlouhodobosti pro každou banku výnosný obchod, a tak se banky snaží jich co nejvíce získat.

Jak už to při smlouvání chodí, ideálně je svůj požadavek notně „podstřelit“ – tedy požadovat sazbu o něco nižší, než ve skutečnosti chci. Například klient, který chce sazbu nejvýše čtyři procenta ročně, by si měl říci zhruba o 3,7 procenta. Bankéř se samozřejmě bude vymlouvat, že je to moc a moc málo a že takový úrok nemohou klientovi přiznat. A pak začne smlouvání – otázka klienta na banku, kolik minimálně (procento) je ochotna mu dát. Je třeba bojovat o každou desetinu procenta, protože jen u miliónové hypotéky to znamená měsíční splátku o více než 50 korun vyšší. S růstem výše úvěru významnost snížení úrokové sazby o každý zlomek se jen dále zvyšuje. Jinými slovy, být „haurem“ se nevyplácí, hypotéka je často ne celý zbytek aktivního života.

K čemu je dobrá hypotéka

Kdo uvažuje o klasickém hypotečním úvěru, měl by vědět, že se tato půjčka hodí nejen ke stavbě a koupi rodinného domu či bytu, ale je možné ji využít také při vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků k nemovitosti. Další možností je rekonstrukce, modernizace a opravy nemovitosti. Hypoteční úvěr může také posloužit na splacení dříve poskytnutých půjček, které byly použity na investice do nemovitosti a nejsou tak výhodné jako právě hypotéka.

Podmínkou pro každý případ hypotečního úvěru je, že je nutné jej zajistit smluvním zástavním právem k nemovitosti (hypotékou), která patří do katastru nemovitostí. K zajištění hypotečního úvěru je možné použít jen nemovitosti nezatížené předcházejícím zástavním právem ani omezením převodu.

Radek Šalanda

Foto autor

Publikováno: 26. 6. 2006, Autor: