Octnout se kvůli živelní pohromě, například požáru či povodním, bez střechy nad hlavou a zcela bez prostředků, je jedna z nejhorších věcí, která může člověka potkat. Stejně tak je dobré se chránit před řáděním zlodějů. Nechat si pojistit svůj majetek – nemovitost a vybavení domácnosti – je tedy velmi praktické, ne li nutné. Není proto překvapivé, že pojištění nemovitosti bývá jednou z podmínek pro poskytnutí hypotečního úvěru.
Skutečnou nezbytností je nechat si pojistit majetek, který souvisí s bydlením a na kterém je člověk existenčně závislý. Jde především o dům nebo byt – tedy nemovitost – a pak podle uvážení i vybavení domácnosti. V tomto ohledu se nabízejí dvě základní pojistky – pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Někdy se obě pojištění nesprávně zaměňují. Pojištění domácnosti se vztahuje pouze na věci náležející k domácnosti. Tím se myslí hlavně nábytek, elektronika, cennosti a další. Naproti tomu pojištění nemovitostí se vztahuje pouze na stavbu a nikoliv na věci, které dům (nebo byt) obsahuje.
Pojištění nemovitosti
Pojištění nemovitosti patří mezi nejstarší pojistky vůbec a lidé se s nimi setkávali a praktikovali je již ve středověku. Hlavním důvodem k pojištění byl požár. V tomto směru se do dnešních dnů mnoho nezměnilo. Pojištění nemovitostí je určeno k zabezpečení nemovitostí určených k bydlení proti živelním pohromám a krádežím.
Předmětem pojištění, to znamená věcmi, na které se pojistka vztahuje, jsou rodinné a bytové domy, byty (jako stavba, ne jeho vybavení) a případně další nemovité objekty (kupříkladu garáže).
Mezi hlavní živelní rizika, proti kterým jsou nemovitosti pojištěny, jsou požár, výbuch, úder blesku a pád letadla. K tomu je možné bydlení pojistit také proti záplavě, povodni, pádu stromu, vichřici a dalším rizikům. Pojištění nemovitosti se ale nemusí vztahovat jen na řádění živlů, ale také na poškození stavby při vloupání a proti vandalismu.
Co ovlivňuje cenu pojistky
Pojistné se platí obvykle jednou ročně a jeho výše se odvíjí od několika skutečností. Hlavním faktorem je především výše pojistné částky – to znamená suma, na kterou je nemovitost pojištěna.
O výši pojistného přirozeně rozhoduje také typ nemovitosti – tedy zda se jedná o rodinný dům, byt či jinou stavbu. Výše pojistného je také přímo úměrná množství rizik, proti kterým je nemovitost pojištěna. Velký vliv má rovněž skutečnost, zda je nemovitost pojištěna na novou nebo časovou cenu. Všechny tyto aspekty je třeba dobře promyslet a nechat si je u konkrétní pojišťovny precizně vysvětlit.
V případě pojištění stavby na novou cenu uhradí pojišťovna takovou částku, za niž by bylo možné zničenou pojištěnou stavbu znovu postavit (případně poškozenou stavbu opravit). Pojištěný by tak měl dostat částku, za niž by si mohl nechat postavit stejnou stavbu a ve stejné kvalitě, jako byla ta předchozí.
U pojištění na časovou (starou) cenu zohlední pojišťovna při výplatě pojistného plnění také opotřebení pojištěného objektu. Pojistné plnění je v takovém případě nižší, než je tomu u pojistky na novou cenu. Důležité ale je, že pojistka je levnější. Na druhou stranu plnění v rámci pojistky na starou cenu nemusí postačovat, což může znamenat problém.
Pojištěna by měla být každá nemovitost, na které jsou lidé existenčně závislí. V takovém případě by ani neměli moc rozmýšlet a dům či byt rozhodně pojistit na novou cenu, aby v případě totálního zničení nemovitosti měli dostatek prostředků na pořízení nové nemovitosti k bydlení.
Naproti tomu chalupu a chatu stačí pojistit na časovou cenu. Dobré je také pečlivě promyslet všechna rizika, proti kterým je vhodné bydlení pojistit. Než lidé smlouvu uzavřou, měli by si předem pečlivě prostudovat pojistné podmínky a hlavně věnovat velkou pozornost výlukám z pojištění a limitům plnění.
