Dekret na státní byt ?

Mechanizmus oné výměny je velmi prostý a zároveň je velmi obtížně napadnutelný. Držitel nájemní smlouvy si podá inzerát, nejčastěji prostřednictvím realitní kanceláře, které nabídne byt tzv. za odstupné a velmi často uvede do kolonky popisující formu vlastnění, že se jedná o vlastnictví „jiné“, tedy nikoliv osobní, družstevní a ani tzv. „u majitele“. Jinými slovy dá najevo, že byt je státní, tedy s regulovaným nájemným. To se sice bude postupně zvedat, ale i tak se neustále vzhledem k cenám nemovitostí stále vyplatí získat např. za půl miliónu korun byt o velikosti 60 m s nájmem kolem dvou tisíc, za který by jinak na trhu s nemovitostmi zájemce zaplatil kolem dvou miliónů korun, což by předpokládalo splácet cca 10 000 Kč po dobu 30 let. Např. pro mladého člověka ve věku cca 30 roků, je to tedy často tzv. na doživotí, respektive, po ukončení svého aktivního života si konečně v 60 letech bude moci oddechnout a říci si, že bydlí ve svém.

Zájemce o nájemní smlouvu tedy kontaktuje realitní kancelář, která, pokud se takovým obchodem zabývá, mívá k dispozici „náhradní byty“, jednoduše byty, kam se zájemce pouze tzv. papírově přihlásí k pobytu a pak tento svůj nově získaný byt vymění za byt státní, o který má zájem. Smluvním partnerem realitní kanceláře tedy bývá nějaký majitel bytového domu, který je za úplatu, cca 20 – 50 000 Kč hrazenou klientem, ochoten vystavit antidatovaný dekret na byt, jenž se pak smění za onen státní byt a tím celá transakce končí. Trestní zodpovědnost je na všech zúčastněných stranách, nicméně, dokázat někomu, že se do „náhradního bytu“ nastěhoval jen formálně a účelově s úmyslem vyměnit jej pak za byt státní, že k takovému nastěhování došlo na základě antidatované smlouvy, podle níž zde klient bydlí např. už půl roku a také to, že zde vlastně vůbec nikdy nebydlel, je velmi problematické a pokud takové podezření vůbec vznikne, je potřeba zpětně takové obvinění prokázat. A tak se v Česku vesele bydlí, banky vydělávají a spekulanti si mnou ruce. Navíc má získání státního bytu jednu obrovskou výhodu a tou je privatizace, v níž mají nájemníci předkupní právo, které v praxi znamená možnost koupit si byt do osobního vlastnictví za výrazně nižší, často třetinovou cenu, než na běžném trhu s nemovitostmi. Jistě tedy stojí za to vhodným způsobem stimulovat příslušného úředníka a získat informace o tom, které že byty se pro privatizaci připravují.

Jaroslav Zákolanský

Ilustrační foto: archiv autora