Ve stovkách měst a obcí si budou muset lidé od ledna připlatit, zvyšovat se totiž bude daň z pozemků a staveb. Obecní zastupitelstva takto reagují na možnost vyplývající z reformního daňového balíku. K maximálnímu navýšení na pětinásobek současné hodnoty přistoupilo sice jen pár radnic, přesto si příští rok připlatíme o stovky i tisíce korun.
Zastupitelstva obcí využila možnosti plynoucí z reformního daňového balíku v mnohem větší míře, než se čekalo. Rozhodnutí o použití tzv. místních koeficientů, kterými se daň zvyšuje, provedli zastupitelé v téměř polovině krajských městech, v nichž je vysoký počet vlastníků nemovitostí. V Jihlavě, Karlových Varech, Liberci a Pardubicích se takto zvýší daň dvakrát a v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Českém Krumlově nebo Prachaticích stoupne třikrát. Tato čísla přitom platí nejen pro města samotná, ale také pro většinu obcí daného kraje. Například ve Frymburku a v Černé v Pošumaví pak čeká občany rovnou čtyřnásobný růst, a dokonce pětkrát se zvedne daň v Lipně nad Vltavou, v Dukovanech a Rouchovanech, které mají na svém území jadernou elektrárnu Dukovany, z níž plyne obcím rozhodující část daně z nemovitosti. Obyvatelé největších měst ale mohou zůstat klidní, neboť Praha, Brno, Ostrava, ale i Plzeň či Olomouc zatím žádné změny neplánují.
Odhady se nenaplnily
Přestože největší města zatím k navýšení daně nepřistoupily, je již nyní jasné, že původní odhady, že daň zvýší maximálně deset až patnáct procent obcí, se nenaplnily. „Daň z nemovitosti zvýšila odhadem zhruba třetina všech obcí,“ sdělil Právu výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Zaplatí i o tisíce korun víc
Zvýšení daně lidé v řadě obcí značně pocítí. Kupříkladu majitel domku se zahradou v Hradci Králové, který až dosud platil 1000 korun ročně, zaplatí v příštím roce hned 3000 korun, což jistě není malý rozdíl.
Peníze na prvním místě? Jak kde!
Motivací ke zvyšování daně je pro obce především možnost navýšit si příjmy v obecní pokladně, které díky vyšší daně z nemovitostí mohou vzrůst o několik desítek milionů korun. Ty pak může zastupitelstvo investovat do rozvoje města. „Není možné, aby v krajském městě byla zátěž na rodinu 144 korun a přitom se chtělo, aby město budovalo komunikace, aby pečovalo o zeleň a čistotu,“argumentoval zvýšení daně jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.
Některá města přesto navyšování daně odmítlo – nechce své obyvatele více zatěžovat. „Rostou ceny energií i potravin a město nechce na tuto hromádku dále přihazovat a obyvatele ještě více zatěžovat,“ zdůvodnil postoj Prahy Luděk Schreib z tiskového oddělení magistrátu. Podobný názor sdílí i náměstek olomouckého primátora Jiří Martinák, kterému se však navíc nelíbí princip zavedení místních koeficientů. „Nechceme přistoupit na hru ministerstva financí, které říká: my nijak zásadně šetřit nebudeme, více peněz vám nedáme a negativně vnímanou možnost regulace hodíme na vás. V první řadě vyvineme tlak na stát, aby se změnil systém přerozdělování daní,“ uvedl.
Kolik si připlatíte vy?
Základ pro výpočet daně tvoří plocha nadzemní části stavby nebo pozemku (v metrech čtverečních). Například majitelé obytných domů platí jednu korunu za metr čtvereční, stejně jako vlastníci stavebních pozemků. Průmyslové stavby přijdou na pět korun a za ornou půdu majitelé zaplatí 75 haléřů za metr čtvereční. Tento základ se pak násobí pevným koeficientem, který se řídí počtem obyvatel příslušného města a je stanovený zákonem. Nově se přidává ještě místní koeficient, který si město zvolí samo.
