Na 171 tisíc českých domácností čas od času řeší potíže s placením nájemného. Uvedl to na tiskové konferenci minulý týden předseda Sdružení nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sice ještě v březnu operovalo s jinými, podstatně nižšími čísly, každopádně problémy spojené s placením nájmu jsou v mnohých domácnostech skutečně nepřehlédnutelné. A světová finanční krize k jejich řešení rozhodně nijak nepřispívá.
Nájemné je pro některé přemrštěné
S odvoláním na statistické údaje a zkušenosti z poraden Sdružení nájemníků ČR odhadl Stanislav Křeček počet domácností, které řeší problém placení nájemného, na 171 tisíc. Tento počet přitom představuje přibližně pětinu z celkového počtu nájemních bytů v České republice. Podle březnových údajů Ministerstva pro místní rozvoj je sice počet ohrožených domácností výrazně nižší, ale rozhodně ne uspokojivý. Problém s platbou za nájemné by podle ministerstva mohl příští rok potrápit přibližně 40 tisíc domácností, pro zhruba dva tisíce z nich může být ale situace kritická natolik, že skončí na dlažbě.
Přes pětinu příjmu pohltí nájemné
Podle šéfa Sdružení nájemníků počet neplatičů výrazně neroste, významně se ale zvyšuje podíl nájemného na celkových výdajích domácností. „Musí potom omezovat další výdaje jako například peníze na výživu, volný čas a podobně,“ uvedl Křeček. „Lidé sice nájemné zaplatí, ale to co jim často zbývá, je směšné,“ dodal.
Podle Českého statistického úřadu utrácely domácnosti ve druhém čtvrtletí za bydlení a energie 21,3 procenta celkových výdajů. Druhou nejnákladnější položkou byly výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje, které se podílejí 19,1 procenty. Na třetí příčce jsou s 12,1 procenty výdaje za dopravu.
Regulované nájemné
Sdružení nájemníků uvádí, že podíl nájemních bytů činí v současnosti přibližně pětinu z celkového bytového fondu, což je kolem 900 000 až 950 000 bytů. Do oblasti tržního nájemného přitom spadá přibližně 22 procent bytů. Většina nájemních bytů ale stále patří do režimu regulovaného nájemného, které zhruba polovina bývalých okresních měst od příštího roku zvýší na maximum. Některé radnice mírní zdražení tím, že nárůst umožněný Ministerstvem pro místní rozvoj rozkládají do několika let, jiné poskytují úlevy sociálně slabým občanům nebo nabízejí na výměnu menší byty. Přesto dělá mnohým nájemné vrásky na čele, a stovky dalších se k nim od ledna pravděpodobně přidají. Maximální možné zdražení totiž zasáhne nejednu domácnost. Například nájemníci v Břeclavi od ledna zaplatí o 57 procent víc.
Nájemné bude možná regulovat zákon
Také podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečka přibývá lidí, kteří nemají dost prostředků na to, aby regulované nájemné zaplatili. Jde zejména o seniory a nezaměstnané. Řešením ale podle něj není další dotování ze soukromých peněz majitelů domů. Prosazuje proto přijetí zákona o sociálním bydlení a zavedení sociálních dávek na bydlení. Ten by měl zajistit, aby lidé nemuseli platit za bydlení více než 25 procent ze svých příjmů včetně úspor. Nový zákon o nájemném, který chce prosadit Sdružení nájemníků, by určoval nájemné a způsob jeho zvyšování na základě reálné situace lidí, a nikoli ze současné výše tržních nájmů.
další články ze světa bydlení a financí Ceny nemovitostí jdou nahoru
Autor: Lucie Lukačíková
Foto: archiv autora
Publikováno: 7. 10. 2009, Autor:
