reklama

Drobné opravy v pronájmu

Provoz bytu si tu a tam vyžaduje nějaké ty drobné opravy. Co ale ještě spadá mezi skutečně drobné opravy, a co naopak už musí zařídit i zaplatit nájemník? Od letošního roku došlo k úpravě pravidel, takže pokud bydlíte v pronájmu, zbystřete pozornost.

Opravy v pronájmu – novela drobných oprav

Bydlíte-li v pronájmu, jistě občas řešíte situace, kdy se v bytě něco porouchá a vy řešíte s pronajímatelem, jaký bude postup řešení závady, a především kdo ji zaplatí. Ze zákona má povinnost hradit i zajišťovat drobné opravy pronajímatel. Od tohoto roku je stanoven limit na jednu opravu 500 korun, což je o dvě sta korun více než dříve. Do této částky ale nejsou započítávány náklady na dopravu. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Celkový roční limit nákladů nesmí přesáhnout částku 70 korun na m2 podlahové plochy bytu. Do tohoto souhrnného limitu se již ale další náklady (doprava, poštovné, apod.) související s provedením drobné opravy započítávají.

Opravy v pronájmu – neopravujte co nemusíte

Primárně upravuje podmínky pronájmů nájemní smlouva, nicméně obecně najdete pravidla pro pronajímání nemovitostí v Občanském zákoníku, který mimo jiné uvádí, jaké opravy a do jaké výše je povinen platit pronajímatel a jaké nájemce. Z ustanovení Občanského zákoníku vyplývá, že pokud není v nájemní smlouvě stanoveno jinak, opravy související s užíváním bytu označované jako „drobné“, a také náklady spojené s běžnou údržbou, hradí nájemce.

Opravy v pronájmu – co je a co to už není?  

Kromě stanoveného limitu 500 korun na jednu opravu je definice drobné opravy vymezena přímo vyjmenovanými činnostmi, a to v prováděcí vyhlášce, která byla s platností od 1.ledna tohoto roku novelizována.

Drobné opravy zahrnují například opravy jednotlivých vrchních částí podlah a  podlahových krytin, výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí oken a dveří, výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení – zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání, výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu, opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů, opravy indikátorů vytápění a opravy vodoměrů teplé i studené vody. Mezi drobné opravy se ale řadí třeba i opravy digestoří, sprch, ohřívačů vody, umyvadel, van, dřezů, splachovačů, sporáků, kuchyňských linek či vestavěných skříní. Podmínkou ale je, že náklady na opravu nesmí přesáhnout limit 500 korun.

Další informace ze světa bydlení a financí ve článku Státní fond rozvoje bydlení naštěstí zůstává

autor: Lucie Lukačíková
foto: archiv autora

Publikováno: 24. 3. 2010, Autor: