„Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci“. Japonské přísloví, na kterém rozhodně něco je. Jsou oblasti, ve kterých se vyplatí připlatit si zpočátku za kvalitu a vlastnosti kupované věci, než pak tzv. zplakat nad výdělkem.
Toto pravidlo platí obzvlášť pro výběr elektrospotřebičů, které by měly sloužit delší dobu a navíc jejich pořízení i provoz tvoří značnou výdajovou položku rodinných rozpočtů. Rozhodování při nákupu by měly ulehčit mimo jiné energetické štítky, které vyjadřují energetickou náročnost jejich provozu. Tu ale ovlivňují i další faktory – především chování uživatele.
Energetické štítky a výběr spotřebiče
Počáteční investice u energeticky úsporného spotřebiče bude zřejmě o něco vyšší, ale tyto náklady by se měly v průběhu užívání vrátit. Lze energetickým štítkům věřit a jak se podle nich orientovat?
Energetický štítek rozřazuje přístroje do kategorie A (A++) až G, přičemž A++ je z hlediska spotřeby nejúspornější. Povinnost poskytování stanovených informací spotřebiteli, tedy i povinnost uvádět energetickou třídu spotřebičů, na štítcích je stanovena zákony EU i České republiky. Údaje na nich uvedené jsou navíc průběžně kontrolovány Státní energetickou inspekcí ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí.
Publikováno: 4. 4. 2011, Autor: