Svilušky, třásněnky a červci: Nebezpeční škůdci pokojových rostlin
V zimním období rostliny odpočívají, a i škůdci většinou utlumují svoji aktivitu. To ovšem neznamená, že by rostlinolékaři jako Jan Kazda neměli nic na práci. Naopak. Nyní je ten nejvhodnější čas na preventivní opatření, která jsou nejlepší ochranou pokojových rostlin před škůdci.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Základem je zdravá a silná rostlina, která dobře přežije zimu, což může být v našich podmínkách, v běžných vytápěných bytech, kde se různí škůdci a nemoci rychle množí, problémem. Pokojové rostliny lze rozdělit na dvě základní skupiny. Jednak jsou to rostliny, které pocházejí ze subtropické oblasti, například u Středozemního moře, ty se u nás pěstují asi nejčastěji. Tyto rostliny potřebují během zimy, kdy je u nás krátký den a chladno, teplotu asi 12 až 15 °C a přiměřeně malou zálivku. Druhou skupinu pak tvoří rostliny původem z tropických oblastí různých kontinentů, které potřebují teplo i v zimním období. Osvědčilo se, přisvítit jim LEDkovou žárovkou. Používáme teplou LEDku o síle 10 až 15 W, kterou nastavíme tak, aby svítila zhruba od 16 do 21 hodin.
Jakým způsobem se škůdci k rostlině umístěné v bytě dostanou
Škůdce si buď přineseme ze zahrádky při letnění, ale častější je případ, kdy si je koupíme i s rostlinou. Pokud máme nějakou zvlášť pěknou sbírku rostlin nebo zařízenou zimní zahradu, je vhodné dát novou rostlinu do jakési karantény a dobře ji prohlédnout. Teprve až si budeme jistí, že je rostlina zdravá, přiřadit ji k ostatním.
Nejčastěji vyskytující se škůdci mohou napadnout víceméně jakoukoli rostlinu, většinou však platí, že na jemnějších listech se vyskytují svilušky, na listech tužších a voskovitých můžeme najít poškození od třásněnek a u orchidejí červce. Nepříznivými zimními podmínkami oslabené rostliny jim pak snadněji a rychleji podléhají.
Svilušky
Svilušky jsou velmi malí oranžoví pavoučci o velikosti asi půl milimetru, které rostlině vysávají šťávu. Napadení rostliny sviluškou je provázeno drobnými světlými skvrnkami na listech, případně jemnými pavučinkami na jejich spodní straně. Listy nabývají bronzového zbarvení, zasychají a předčasně odumírají, rostlina je slabá a nevyvíjí se. Svilušky jsou tak drobné, že je řada lidí jen stěží zahlédne okem, a je nutno si vzít lupu.
Ani třásněnku moc nevidíme, u té je ovšem problém v tom, že se na rozdíl od svilušky hodně pohybuje. Napadená rostlina, na které se třásněnka vyskytuje, vykazuje naprosto typické příznaky: způsobuje sání až požerky na listech rostlin, které jsou pak znetvořené.
Červci, jsou pak asi vůbec to nejnebezpečnější, co můžeme na pokojových rostlinách najít. Vytvářejí na rostlině takové bělavé chuchvalce, kde je několik jedinců, kteří sají a velmi intenzivně poškozují rostlinu. Pokud se červec namnoží a vytvoří kolonie, je velice těžké se ho zbavit a vyžaduje to pravidelné opakování postřiků a důslednou kontrolu rostlin po dobu několika měsíců. Jinak nemáme jistotu, že se výskyt z nakladených vajíček neobnoví. Nejvíce se osvědčilo používání olejů. Například používat postřik řepkovým olejem škůdce v podstatě zadusí. Zásadou ovšem je, že tím postřikem musí být rostlina ošetřená celá, to znamená důkladně, a i ze spodní strany listů!
