Škaredá středa je dnem před Zeleným čtvrtkem a prvním důležitým dnem v životě každého křesťana během Pašijového týdne. Pašijový neboli velikonoční týden počíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. V tyto dny si každý správný křesťan připomíná poslední chvíle života Ježíše Krista. Právě Škaredá středa jim připomíná podlou zradu Ježíšova učedníka Jidáše Iškariotského. Říká se, že v tento den se Jidáš na svého mistra mračil a každý, kdo se nebude v tento den usmívat, bude mít špatnou náladu po celý příští rok. Zároveň se již začínají chystat první malovaná vajíčka jako symbol Velikonoc.
Škaredá středa je prvním důležitým dnem v životě každého křesťana během velikonočního týdne (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Škaredá středa má i jiná pojmenování. Říká se jí též Smetná a nebo Černá. Nepleťme si však tento den s Popeleční středou, která je prvním dnem po masopustu a tudíž velkém hodování. Popeleční středou začíná 40denní půst, který končí Bílou sobotou. Během půstu se lidé zříkají masa a kompletně hodování obecně, nepořádají žádné oslavy a obejdou se i bez nejrůznější zábavy. Toto období prý lidem navrací prostou radost bez hmotných zbytečností. Na Popeleční středu by se prý nemělo prát žádné prádlo. Podle pověry, prádlo, které bude v tento den práno, zůstane špinavé po celý nadcházející rok.
Proč je škaredá středa škaredá
Škaredá středa dostala svůj název podle výrazu tváře Jidáše Iškariotského, neboť právě v tento den se Jidáš škaredil na Ježíše. Lidová pověra praví, že kdo se bude v tento den škaredit, zůstane mu špatná nálada po celý příští rok. Je tedy lepší zahodit veškeré starosti za hlavu, ukázat zoubky a proplout Škaredou středu s úsměvem na tváři.
Jiné pojmenování pro Škaredou středu
Období Velikonoc provází celá řada lidových zvyklostí. Gruntování celé domácnosti bývalo v tento čas zcela typické. Generální úklid vyvrcholil na Škaredou středu, kdy se podle tradice vymetaly saze z komína. Jednalo se o akt nejen praktický, neboť celý příští rok byl komín čistý a mohlo se bez obav topit, ale také symbolický. Oním vymetáním sazí mínili lidé, že vyhánějí ze stavení zlé síly a neštěstí. V domě, kde nebyly saze vymeteny, se usadily nemoci a jeho obyvatelé nebyli celý následující rok šťastni. Podle vymetání komínů se Škaredé středě říká též Sazometná či Černá, saze mají přece černou barvu.
Vymetání sazí mělo význam symbolický, ale i praktický
Jaké zvyky dodržujeme na Škaredou středu?
Pro Škaredou středu je typickým pokrmem jídlo, které nevypadá povedeně, je spíše potrhané až škaredé. Velice často se jedly nejrůznější placky, trhance či bramboráky natrhané na malé nevzhledné kousky, aby podtrhly symboliku Škaredé středy.
Upečme si jidáše
Na Škaredou středu se již tradičně v podvečer pekly jidáše. Tradiční velikonoční pečivo je ze sladkého kynutého těsta a motalo se do tvaru smyčky. Tím se připomínala symbolika Jidášovy smrti, který se pod tíhou zrady oběsil. Tento pokrm se však mohl jíst až následující den na Zelený čtvrtek.
