reklama

Bílá sobota - ticho i velké oslavy

Bílá sobota je významným dnem celých Velikonoc. Je druhým dnem, kdy byl Kristus uložen v hrobě, a večer už začínají oslavy vzkříšení. K Bílé sobotě se také vztahuje řada křesťanských i lidových zvyků. Přečtěte si o nich více.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Beránek se peče tradičně na Bílou sobotu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Co znamená v rámci křesťanství Bílá sobota?

Bílá sobota je dle křesťanství druhým dnem, kdy Ježíš ležel po ukřižování v hrobě, den zmatku a ticha a uvědomění si toho, co se stalo. Neslouží se bohoslužby, až večer po západu slunce se konají velikonoční vigilie, tj. velké oslavy vzkříšení. Název Bílá sobota se odvozuje pravděpodobně od bílých rouch těch, kteří se nechali v tuto noc pokřtít. Tuto noc se také vracely zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.

Před kostely hoří o Bílé sobotě ohně

Další křesťanskou tradicí je zapalování svící a ohňů před kostely. Oheň a světlo totiž symbolizují přítomnost a sílu boží. Také je symbolem boží lásky, která zahřeje i během chladu a temnoty. Pro člověka je oheň podmínkou života na zemi, zároveň ale symbolizuje i smrt a očistu. To vše je velikonoční symbolika – smrt i vzkříšení, láska a očištění. O velikonočních vigiliích se světí křestní voda a věřící obnovují svůj slib.

Zapalování ohňů je křesťanským zvykem
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zapalování ohňů je křesťanským zvykem

Lidové tradice Bílé soboty

Na druhou stranu může název Bílá sobota pocházet i z lidových tradic, které se tento den prováděly – prováděl se velký úklid a také bílení před oslavou vzkříšení. Je to den příprav na Boží hod velikonoční, nese se ve znamení příprav pokrmů, zdobení vajíček či pletení pomlázek.

  • Před východem slunce musely hospodyně vymést stavení, aby v něm nebyl hmyz.
  • Peče se mazanec, velikonoční beránek.
  • Muži pletou pomlázky z vrbového proutí.
  • Probíhají přípravy na večerní bohoslužby.
  • Končí půst, který začal před 40 dni Popeleční středou.
  • Z ohořelých dřívek se vyráběly křížky, nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem se sypaly louky.
  • Uhlíky se umisťovaly za trámy domů, aby chránily před ohněm.
Malování vajec je také sobotní tradicí
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Malování vajec je také sobotní tradicí

Velikonoční beránek

Beránek se tradičně peče na Bílou sobotu. Je symbolem již z předkřesťanských dob, u křesťanů představuje Krista, beránka božího, a zobrazuje se s praporem vítězství. Ještě dříve se beránek zabíjel jako památka vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Dnes už se udržuje tento zvyk ve formě mírnější a beránek se peče pouze v přenesené podobě sladkého pečiva.

Velikonoční vejce

Na Bílou sobotu je také tradicí malovat velikonoční vejce. Již od pradávna vejce symbolizuje nový život, plodnost, úrodu i vzkříšení. Už u pohanů se objevovaly na oslavách jara. Zároveň souvisí pravděpodobně i s tím, že doba předtím byla postní a vejce se jíst nesměla.

Pletení pomlázky

V tento den, na Bílou sobotu, je rovněž zvykem plést pomlázku, se kterou chodí chlapci na Velikonoční pondělí a s její pomocí omlazují děvčata, aby byla celý následující rok krásná a zdravá. Jarní proutky mají za úkol svou sílu a svěžest dívkám předat.

Muži pletou na Bílou sobotu pomlázku
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Muži pletou na Bílou sobotu pomlázku

Proč se slaví Velikonoce?

Velikonoce jsou význačným svátkem, a to především pro křesťany – jsou totiž oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V mnoha dalších kulturách jsou znakem přicházejícího jara a také probouzení přírody po zimě.

Jaké dny předcházejí Velikonočnímu pondělí?

Před Velikonočním pondělím je týden, ve kterém má každý den svůj název a také nějakou tradici.

  • Květná neděle připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, tradicí je svěcení kočiček.
  • Modré pondělí se nese ve znamení zákazu vykonávat jakoukoliv práci.
  • Žluté (šedivé) úterý je naopak typické pro velký jarní úklid domácnosti.
  • Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Vymetají se komíny a pokračuje velký úklid.
  • Zelený čtvrtek je dnem poslední večeře. Pečou se jidáše a konzumuje zelená strava.
  • Velký pátek - došlo k ukřižování Krista. Drží se půst, nesmí se prát prádlo ani hýbat se zemí.
  • Bílá sobota je den, kdy byl Ježíš pohřben. Zdobí se vajíčka, peče mazanec a beránek.
  • Velikonoční neděle se označuje jako Boží hod velikonoční, kdy došlo k zmrtvýchvstání. Končí půst.
  • Velikonoční pondělí se chodí s pomlázkou.

Jako k dalším dnům, i k Bílé sobotě se vztahují pranostiky

Každý den v roce se můžeme setkat s pranostikami, které se k němu vztahují. Nejinak je tomu o Bílé sobotě:

  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě déšť.

Zdroj informací: velikonoce.vira.cz; ezpravodaj.pocernice.cz

Publikováno: 8. 4. 2023, Autor: Lenka Tajbrová (text), Depositphotos (https://cz.depositphotos.com) (foto), Profil autora: Lenka Tajbrová