Vyvrcholení pašijového týdne - den smutku i velkých nadějí
Velký pátek je duchovním vyvrcholením pašijového týdne, kterým končí období čtyřicetidenního půstu, jenž předchází nejkrásnějším svátkům roku – Velikonocům. Je dnem tajemným a pro křesťany vlastně i smutným, protože je připomínkou Kristova ukřižování.
Velký pátek je tajemným dnem o Velikonocích, kdy se prolínají pohanská i křesťanská mystéria (Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)
Vrchol Velikonoc - Velký pátek
Velký pátek se jako svátek objevil v našich kalendářích teprve nedávno, poprvé to bylo v roce 2016. Jeho datum je pohyblivé stejně jako u Velikonoc. Říkávalo se mu také Bolestný nebo Tichý, protože se pojil s mnoha pohnutými událostmi jako umučení Ježíše Krista, i jeho sejmutí z kříže a následného zmrtvýchvstání. I proto je časem pokání a přísného půstu, takže bychom neměli jíst žádné maso. V kostelích chybí svíce, květiny i slavnostní přehozy, čtou se tzv. pašije vyprávějící o Kristově utrpení a se západem slunce nastává čas pro velikonoční vigílii, jež je počátkem Kristova symbolického vzkříšení.
Pro křesťany je pátek před Velikonocemi připomínkou Kristova utrpění
Čas dobrých i zlých kouzel a čar
Přes usilovnou snahu křesťanské církve je ale tento sváteční den stále spojen s řadou pohanských zvyků, které nám po sobě zanechali naši dávní předkové. I pro ně byl Velký pátek plný tajemství a magie spojené se silami všemocné přírody. Dříve lidé věřili, že se v tento den dostávají k moci kouzla a čáry v režii nejrůznějších nadpřirozených bytostí - ne vždy jen těch laskavých.
V tento den se prý otevírá země a rozestupují skály, aby odkryly své poklady, které mají být osvíceny tajemným svitem nebo zázračným zlatým kapradím. V pohádkách a pověstech najdeme mnoho variant příběhu o tom, jak se mnozí snažili tyto poklady získat, ale protože byly určeny jen pro skutečně čisté duše, většinou jejich úsilí skončilo tragicky – skála se za nimi zavřela a už je nikdo nikdy neviděl. V Čechách se rovněž traduje, že se otevře na několik hodin Blaník a svatováclavské vojsko se vyjede podívat, zda naší domovině nehrozí nebezpečí.
Poklady ukryté v zemi a ve skalách k Velkému pátku neodmyslitelně patří
Neperte a nic si nepůjčujte
Oproštěna od všech pozdějších zjednodušení a pohádkových příběhů chtěla pohanská víra především uctít matku Zemi, která se v prvních jarních dnech na několik dalších měsíců ujímá vlády. Proto se nesmělo na Velký pátek pracovat na poli, aby se nehýbalo se zemí. Ale velkopáteční déšť byl vítán, protože sliboval bohatou úrodu. Zákazů spojených s tímto svátečním dnem je víc. Například bychom si neměli nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Stejně tak se raději vyhněme praní, protože by bylo údajně namáčeno do Kristovy krve.
Pro pohany nebyly magické síly černobílé, takže v sobě zároveň spojovaly dobro i zlo, ostatně tak, jak je tomu většinou i v běžném životě. Působení dobré magie se využívalo pro předení pašijových nití, jejichž použití chránilo před zlými duchy a košile ušitá s jejich pomocí se hodila všem, kdo pracovali venku, protože je ochraňovala před bleskem.
Na Velký pátek hledejte vnitřní poklady
S duchovní atmosférou a rozjímáním se pojila i všeobecná očista, tedy nejen ta týkající se domácnosti a hospodářství. Prameny, potoky a řeky, tedy proudící voda, byly od chvíle, kdy se jich dotkly první sluneční paprsky, zázračné a koupel v nich zaručovala zdraví a sílu. Ze stejného důvodu se po ránu vodily k tekoucí vodě i koně. A mladé dívky podstupovaly toto jarní koupání i proto, aby zkrásněly a zmizely jim pihy.
Ať už pohlížíme na Velký pátek jako na křesťanský svátek, nebo nám jsou bližší krásné pohanské tradice a příběhy, neztrácejme raději čas pátráním po truhlicích s pokladem – už ostatně víme, jak to většinou dopadlo. Vydejme se o Velikonocích raději do přírody a hledejme poklady trvalejší hodnoty – pokoj a mír, krásu propukajícího jara i tu, kterou nosíme ve svých duších.
Zdroj informací: České zvyky a tradice; ceskevelikonoce.cz; wikipedia.org; irozhlas.cz
Publikováno: 7. 4. 2023, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová
Karlozor bude tentokrát tak trošku "pokladovej". Ve sklepě jsme našli řadu polic s knížkama a celý sklep vybízí k hledání pokladu. A co myslíte, našel Karel nakonec poklad, nebo ne?
