Pekla v neděli a přineslo to všem ohromné neštěstí

Svatý týden čili Pašije začínají Květnou nedělí

Svatý týden čili Pašije, Velký týden nebo odborněji Domenica in palmis, rovněž De passione Domini, jsou významným křesťanským obdobím, v němž si věřící připomínají poslední události z Kristova pozemského života (tedy Jidášovu zradu, umučení Krista a jeho zmrtvýchvstání). Svatý týden začíná Květnou nedělí. 

Co je Květná neděle? 

Květná neděle, Pašijová neděle, Tisová neděle, Beránková neděle, případně také Neděle ratolestí, to všechno představuje označení pro jeden den. První zmínka o této neděli pochází již z 5. století našeho letopočtu a k nám se dostala o 2 století později. Je to křesťanský pohyblivý svátek, během něhož se připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Tam byl lidmi vítán palmovými a olivovými ratolestmi, které kladli na zem. Jenže po oslavě ho čekala brzká smrt.

Květná neděle je upomínkou na tento den. Slaví se ve většině liturgických církví žehnáním a rozdáváním různých větviček. A protože u nás nemáme ani palmy, ani olivy, světí se nejčastěji kočičky. S Květnou nedělí je spojená červená barva, která symbolizuje Kristovu krev. 

Tradice a zvyky Květné neděle

Lidé si o Květné neděli stříhali kočičky. Ty pak svazovali stužkami do svazků. Potom, co při mši duchovní přečetl zprávu o umučení Krista, posvětil všechny přinesené svazky svěcenou vodou. Posvěcené větvičky si věřící potom odnesli domů. 

K čemu lidem byly posvěcené kočičky?

Lidé věřili, že posvěcené kočičky mají magickou moc. A proto třeba tři svěcené kočičky dostaly děti, aby je spolkly. Měly je chránit před horečkou, zimnicí a bolestí v krku. A nejen to, kočičkami se také potíraly oči, aby nebolely. Rovněž se přidávaly k dalším bylinkám, z nichž se dělal léčivý odvar pro nemocné (pozor, nedoporučujeme v dnešní době zkoušet).

Hospodyně potom větvičky kočiček dávaly během bouřek za okna, aby dům chránily před bleskem a krupobitím. Lidé věřili, že když se zastrčí za svaté obrázky nebo kříž, ochrání je to proti čarodějné moci. Vymetal se jimi o Květné neděli dům, aby z něj byla vyhnána všechna neřest a nemravnost.

Hospodáři zastrkávali po proutku pod krov obytného stavení a stodoly, aby byli chráněni před zlou mocí. Alespoň jeden proutek kočiček se zapichoval do rohu pole, aby jim přinesl dobrou úrodu. O Filipojakubské noci se další proutky kočiček ukládaly pod práh dveří, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu. 

A proč právě kočičky? 

Ptáte se, proč se u nás staly symbolem Květné neděle zrovna kočičky a ne jiné větvičky? Těžko říci, ale patrně proto, že na první pohled připomínají hebounký kožíšek beránka. Nebo je to jednoduše proto, že jde o první kvetoucí strom. Jenže vlastně tato skutečnost je i kamenem úrazu, protože trháním kočiček se ubírá potrava právě probuzeným včelám a čmelákům. Jde totiž o narašené květní pupeny vrby. Včely a čmeláci se přitom probouzí hned s prvními jarními paprsky a nemají příliš síly k tomu, aby hledaly další. Proto pokud najdou pouze otrhané zbytky větví bez kočiček, uhynou. Mějte tedy tento fakt na paměti a neberte kočičky útokem. Potravy je v této době vážně nedostatek.

V co ještě lidé o Květné neděli věřili? 

• O Květné neděli se nesmělo péct, protože lidé věřili, že by si tím zapekli i květy na stromech a loukách. Byla by pak špatná úroda.
• Mimoto lidé také věřili, že ti, co se narodili o Květné neděli, mají neobyčejné schopnosti. Rozumí třeba mluvě rostlin. Ví, jakou bylinou vyléčit určitou nemoc. A jen oni dokáží najít čarovné koření, které zažene všechny neduhy. 
• Tradovalo se rovněž, že byste si měli koupit něco nového na sebe, jinak vás pokaká beránek.  
• Zajímavou pověrou je i to, že ten, kdo o Květné neděli vejce od černé slepice našel, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí potom měl vzít to vejce i proutek a jít na křižovatku lesní a polní cesty. Tam vejce položit a zamávat vrbovým proutkem směrem k jihu, severu a východu. Zjevit by se mu pak měl duch, který mu vyplní každé přání. 

Zdroj informací: wikimedia; ceskevelikonoce.cz; rozhlas.cz; vira.cz