Houby v únoru: Troudnatec hřál a léčil naše předky, dokonce i jako čepice

V těchto únorových dnech můžeme v lese najít dvě opravdu zajímavé houby – troudnatec kopytovitý a jeho blízký příbuzný troudnatec pásovaný patří mezi houby, které jsou v současnosti předmětem mnoha lékařských i farmaceutických výzkumů. Některé už potvrdily to, co dobře věděli naši předkové – že jsou léčivé.

Ještě v 19. století býval reprezentantem tzv. lesních živností hubař, který míval dokonce vyhrazeno zvláštní místo na městských trzích. Během zimního období vycházel vstříc velkému zájmu o sušené houby, ale třeba i o sušené jalovčinky na vykuřování světnic. Jako  výlučnou obchodní komoditu pak nabízel zvláštní houbu poskytující troud, s jehož pomocí naši předkové rozdělávali, uchovávali i přenášeli oheň (takto je známá třeba i z „pravěkých“ románů Eduarda Štorcha). Šlo o sušené plodnice troudnatce kopytovitého (ano, jeho habitus skutečně nápadně připomíná koňské kopyto), sbírané nejčastěji z kmenů prastarých buků.

Houby v únoru: troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)

Plodnice této statné chorošovité houby dožívající se až třiceti let sloužila ještě počátkem minulého století nejen kuřákům k zapalování tabáku v dýmkách, ale i holičům k zástavě krvácení při takové šlamastice, jakou bylo říznutí zákazníka. Ostatně ještě před holiči používali troudnatce ranhojiči obecně. Po odstranění jeho tvrdé povrchové vrstvy vyvařili porézní dužninu, která se pak – změklá a nakrájená na proužky – přikládala na rány coby hemostyptikum, tedy prostředek zastavující krvácení. V dávných lékárnách byl známý pod jménem Fungus chirurgorum.

Houby v únoru: troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
Houby v únoru: troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Houby v únoru: troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a jeho blízký příbuzný troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) jsou dosud podrobovány lékařským i farmaceutickým výzkumům. V Japonsku z nich například izolovali látku s protinádorovými a protibakteriálními účinky. Snad je hodno připomenout, že samotný troudnatec pásovaný patří k nejstarším druhům hub na světě, v roce 1936 byl v USA (stát Idaho) paleontology objeven jeho 12 milionů let starý zkamenělý exemplář.

Houby v únoru: troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)
Houby v únoru: troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Prima tip: jak si udělat chorošovou čepici

Vraťme se však ke zmíněným hubařům, ti pro troudnatce znali ještě další použití. Nalezený choroš rozřezali na vrstvy, které sušili, poté máčeli v sanytrové vodě a nakonec vyklepávali. Výsledkem byly zeleně lemované čepice prodávané na jarmarcích. Jako běžnou pokrývku hlavy, připomínající tzv. vydrovky, je nosili obyvatelé Chodska i sousedního Bavorska. Chorošové čepice byly velmi oblíbené, neboť jejich materiál v zimě hřál a v létě chladil, prý jako měkký semiš. Při bolestech hlavy čepici namočili, sloužila prý pak jako chladivý obklad svého druhu... Předpokládám, že se o domáckou výrobu chorošových čepic dnes asi nikdo nebude pokoušet, ale kdyby náhodou, mám pro vás návod jejich posledního výrobce, pana Josefa Fronka z Domažlic. Ten nejprve opatrně a pečlivě odstranil vrchní vrstvu troudnatce, menší kusy dužniny poté vyklepával a vytahoval dřevěnou paličkou – k tomu prý bylo zapotřebí největší zručnosti. Připravené díly pak sešíval a ozdobil tkalounovým lemováním s knoflíky, vyrobenými rovněž z tvrdého povrchu choroše. Další využití troudnatce je z časů poměrně nedávných, kdy byly v módě samorosty. Jednou z nejoblíbenějších interiérových ozdob chat a chalup byly obzvláště vyvinuté choroše připevněné na prkénko a nalakované bezbarvým lakem. Favority té doby byly právě troudnatec kopytovitý pro svou úctyhodnou velikost a hned v závěsu za ním troudnatec pásovaný zase pro pestrou barevnost. 

Související k tématu