Novodobé i historické betlémy patří již neodmyslitelně ke kouzelnému času Vánoc. Jedná se o lidové umění, které se mnohdy dědí z otce na syna. I v dnešní době existují umělci, pro které mají Vánoce spíše duchovní význam a svůj volný čas věnují převážně výrobě betlémů.
Oblíbená vánoční dekorace znázorňující zrození malého Ježíška bývá velice často prezentována formou nejrůznějších výstav. Na jednom místě tak můžeme vidět betlémy různých velikostí. Mnohdy to vypadá, že se miniaturní betlémy choulí v zákrytu velkolepých monumentálních děl. Ale i ten nejmenší betlém je naprosto unikátním dílem, které má svůj duchovní význam.
Výroba či sbírání historických betlémů bývá většinou vášní, která provází jejich majitele po celý život. Impozantní dílo musí obsahovat jisté body. Ovečky, jesličky, betlémská hvězda a mnoho dalších prvků je nezbytností, jež dělá betlém betlémem. Ať už pozorujeme nově vyrobený symbol Vánoc nebo dílo staré několik století, vždy nám ukazuje to samé. Lidské a zvířecí postavičky doplněné o neméně podstatnou symboliku znázorňují zrození Ježíše Krista a staly se tak symbolem vánoc po celém světě.
Betlémy se většinou sbírají po celé generace a stávají se vzácným rodinným dědictvím. Sběratelé se tak velice často mohou pochlubit unikátnímy kousky starými mnoho let. Občas se mezi takovými lidmi najde jedinec, kterého betlémy natolik uchvátí, že se sám pustí do jejich výroby. K velkým a historickým betlémům tak neustále přibývají drobnější novodobé symboly Vánoc. Volbě materiálu pro výrobu betlémů se meze nekladou.
Řezbáři dob minulých používali pro výrobu betlémů čerstvé smrkové dřevo. Pokáceli smrkový strom, uvařili ho v hrnci, aby se zbavili smůly, a získaný materiál sloužil pro vyřezávání jednotlivých postaviček. Představa, že nám však zůstane v kuchyni hrnec plný smůly, je děsivá. Proto se v současné době se k výrobě betlémů používá spíš dřevo lipové. Jedná se o dřevo měkčí a milosrdnější na vyřezané nedokonalosti.
Současné betlémy se vyřezávají spíše v menších velikostech. Původní záměr byl sice jiný, ale strach z vyřezávání větších figurek vedl nakonec k miniaturizaci betlémů. Na menší figurce se jisté nedokonalosti dají zamaskovat. Místo toho, aby grif získaný při vyřezávání postaviček vedl k jejich zvětšování, opak se stal realitou. Řezbáře začal fascinovat pravý opak a neustále se snaží vtěsnat svůj betlém do stále menšího prostoru. Ať už se jedná o betlém v krabičce od sirek či v prázdné skořápce od lískového oříšku.
Výroba takového betlému se skládá ze dvou částí. Nejprve je nutné postavičky vyřezat. V dalším kroku se vyřezané figurky musí namalovat. Tato část je složitější a samozřejmě časově náročnější. Vyřezání jedné ovečky trvá zkušeného řezbáře zhruba 20 minut. V dalším kroku ji však musíme nabarvit, vytvořit ouška a namalovat obličej.
S výrobou jedné figurky se tak hravě dostaneme na 1 hodinu čisté práce. Evoluční vývoj ovečky začíná u lipového hranolku, z kterého se musí vyřezat kvádr potřebné velikosti. V dalším kroku se musí obrousit hrany a dále se pokračuje jednotlivými kroky až do konečné podoby ovečky. Samotné řezání postaviček je kombinací ostrosti nože a poddajnosti lipového dřeva.
Mezi rodinné dědictví patří také série pohyblivých betlémů. Prvotní nápad vznikl u samotného amatérského řezbáře. Neustále přemýšlel, jak vytvořit více interaktivní betlém. Otázka zněla: Co děti baví a přitáhne jejich větší pozornost? Děti přece baví točit kličkou a pozorovat, jak se postavičky pohybují. Na tento popud vznikly pohyblivé betlémy.
Při otáčení kličkou vzniká tíženy pohyb celkem u osmi figurek. Pištec hraje, ovečky se pohybují a Ježíšek se houpe v jesličkách. Zatímco děti baví pozorovat pohyb, tatínkové se více zajímají o vnitřní mechanismus. Veškerý pohyb je dán jednoduchou vačkou. Uvnitř též můžeme nalézt baterku, díky které může být celý betlém osvětlen, a zvonek, jenž zvýší hlasitost pohybujícího se zvonečku.
Tip:
Volba materiálu, z kterého můžeme doma vyrobit betlém, je pouze na nás. Vánoční dekorace nemusí být vždy vyřezávaná, hravě si ji můžeme doma vyrobit např. vystřižením z papírového kartonu. Dříve se betlémy stavěly z materiálu, který se v dané lokalitě používal nejvíce. K vidění jsou tedy betlémy z plechu, slámy, papíru, kostí, keramiky či skla. Většinou se doplňovaly pytlovinou, mechem nebo obyčejnou kůrou.
Zdroj informací: pořad Vychytávky Ládi Hrušky
Publikováno: 5. 12. 2022, Autor: Beata Boháčová, Profil autora: Beata Boháčová