Chovat kočkovitou šelmu není tak snadné! Přinášíme přehled všech pro a proti
Chovat psy, fretky, kočky nebo králíky je dnes celkem běžné. Ale co když vás lákají divoké šelmy, jakými jsou tygr, puma nebo karakal? Přemýšlíte o chovu jedné z nich? Dobře si to promyslete, protože to není vůbec jednoduché. Musíte dodržet mnohá pravidla, o kterých je dobré dopředu vědět.
Chov kočkovité šelmy je velmi náročný (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Chov koček nebo jiných druhů domácích zvířat není náročný a zájemce nemusí splňovat náročná kritéria k chovu, protože jsou tato zvířata již domestikována. U divokých zvířat, převážně kočkovitých šelem, je situace výrazně jiná. Především jde o zkušenosti, znalosti chovatele, ale také o správné ustájení a zajištění takového zvířete, které musí splňovat určité podmínky.
Divoké šelmy, především kočkovité šelmy, které vyžadují zvláštní péči, se rozdělují do několika podkategorií:
velké kočky(Pantherinae)
malé kočky(Felinae, Puma, Puma concolor a Lynx)
gepardi(Acinonychinae a Acinonyx)
Na ustájení takovýchto šelem je nutné vybudovat ubikaci, na kterou vydá stavební úřad kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, jehož podkladem je vystavení závazného posudku Státní veterinární zprávy.
Všechna tato opatření jsou nutná k tomu, aby chovaná divoká zvířata měla vytvořeny přiměřené podmínky k zajištění zachování jejich fyziologických funkcí a biologických potřeb. Rozdílné podmínky jsou i mezi odlišnými druhy kočkovitých šelem především z hlediska přiměřeného prostoru velikosti a temperamentu zvířete.
Vypadají mírumilovně, ale stále jsou to divoké šelmy
Pro chov vybraných druhů šelem je v České republice dále nutné osvědčení způsobilosti k péči o zvířata, které vydává ministerstvo zemědělství po povinně složené úspěšně zkoušce, které předcházel kurz k péči o vybrané druhy šelem podle specifického výukového modulu. Kurz je rozdělen do dvou částí a každý účastník musí absolvovat alespoň 80 % teoretické výuky.
Na kurzu budoucí chovatel získá znalosti o právních aspektech takového chovu divokých šelem, základy biologie, etologie, etiky chovu, požadavky na napájení a krmení, zásady jejich péče, ale také základy bezpečnosti při manipulaci s těmito šelmami. Součástí kurzu je získání znalostí o genetice druhové specifikaci, anatomii, fyziologii zvířat.
Seznámí se s požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor, techniku odchytu, předcházení a zabránění nechtěným únikům. Na základě uděleného osvědčení je možno požádat o povolení k chovu. Toto je možné pouze, pokud žadatel dosáhl požadovaného věku 18 let.
Obchod s těmito druhy šelem je také kontrolován z hlediska jejich výskytu o hrožení ve volné přírodě. Jedná se o mezinárodní úmluvu CITES, která rozděluje ohrožené druhy zvířat do specifických kategorií.
Kočkovitá šelma vyžadující zvláštní péči pro chov by měla mít buď po narození, nebo v rámci nákupu příslušné povolení, což je premis CITES, které vydává ministerstvo životního prostředí a nezaměnitelně ztotožňuje dané zvíře. Rovněž je povinně ke snadné identifikaci zvířete nutné zavedení mikročipu, pokud není možná identifikace jiným způsobem.
Splnění všech náročných podmínek, které vyžadují především nezbytná povolení, dostatek finančních prostředků, potřebné místo, kvalitní vybavení, čas a dokonalé znalosti, jsou tím správným předpokladem k chovu krásných divokých koček.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; eAGRI
