6 pravidel, jak úspěšně pěstovat kořenovou zeleninu v nádobě na balkoně
Vypěstovat kořenovou zeleninu na balkoně nemusí být utopie. Bylinky a rajčata jste už určitě zkusili, letos zkuste také mrkev nebo ředkvičky. Zvolte menší odrůdy a dodržením těchto základních pravidel si i na menším balkoně vypěstujete chutné vitamínové bomby ke svačině.
Na balkoně v nádobách můžete vypěstovat i mrkev nebo ředkvičky (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Sice se to nezdá, ale kořenovou zeleninu snadno vypěstujete i ve kbelíku či jiné nádobě na balkoně či terase. Zelenina se dělí nejen podle typu, ale také podle náročnosti na stanoviště, půdu a péči. Mrkev, petržel, řepa či ředkvička se pěstuje zejména pro svůj kořen. I když skoro u všeho se dají využít i listy, třeba do salátu, nebo pro vylepšení chuti polévky.
Větší odrůdy kořenové zeleniny potřebují velké stanoviště. V květináči nebude úroda nejlepší, ale když se uskromníte, můžete zkusit vypěstovat i kořen petržele, pastináku nebo celeru. Pokud jste už v půdě pěstovali rajčata, letos na stejné místo zkuste vysadit kořenovky. Ideální volbou je baby karotka, rychlená mrkev nebo ředkvičky.
Jak nejlépe pěstovat kořenovou zeleninu na balkoně
U kořenové zeleniny platí pravidlo, že potřebuje prostor, hloubku a lehkou půdu. To, co nás zajímá, se totiž tvoří uvnitř zeminy směrem dolů. Jak tedy na to:
1. Zvolte vhodnou odrůdu
Vyberte si menší odrůdy, ideální je mrkev, baby karotka nebo ředkvičky. U klasických větších odrůd se připravte na menší úrodu, nesnažte se vypěstovat hodně kořenů v jedné nádobě. Nebudou mít dostatek prostoru a místo pořádného kořene sklidíte zakrslíky a hromadu listů.
Zkuste si na balkoně vypěstovat vlastní mrkev a ředkvičky
2. Vyberte větší nádobu
U baby karotky a ředkvičky můžete zkusit i dlouhý (hlubší) květináč, protože nejsou tak náročné na hloubku. Vhodnější pro pěstování kořenové zeleniny je větší kbelík nebo pořádná přepravka. Větší zeleninovou přepravku můžete vystlat igelitem. Pozor na netkanou textilii, mohla by propouštět vodu z nádoby. Podobně vám poslouží i různé dřevěné bedničky. Nemusí to být žádné krasavice, hvězdami bude vypěstovaná zelenina.
3. Dostatečně upravte půdu
Základem úspěchu je také lehká půda. Kořenová zelenina nemá ráda tlak. Ideální je hlinitá nebo hlinitopísčitá zemina bez kamínků, které by mohly bránit kořenům v růstu nebo je deformovat. Zeminu proto proberte, kameny odstraňte a případně přidejte písek. Jílovou, těžkou půdu bez úpravy ani nezkoušejte, v takové půdě kořen zahnívá a neprospívá. Před výsevem ji pořádně zkypřete až na dno nádoby a nechte pár dní slehnout.
4. Výživové nároky kořenové zeleniny
Tato zelenina je docela náročná na organickou výživu. Nesvědčí jí ale přímé hnojení, raději má půdu v tzv. staré síle, tedy nasycenou výživou z předchozího období či hnojenou před sezónou. Takovou půdu si tedy připravte už na konci předchozí sezóny, nebo pěstujte v nádobě, kde jste předtím pěstovali například rajčata, a ta jste přihnojovali. Takové místo je pro kořenovou zeleninu ideální jak na záhonu, tak v nádobě. Výjimkou jsou ředkvičky, které můžete pěstovat bez větších nároků.
Pokud jste nestihli výsev, pořiďte si sazenice. Ředkvička roste nejrychleji
5. Výsev a jednocení
Výsev začíná už zhruba v únoru, u karotky a ředkvičky můžete začít později a stihnete to ještě v květnu. Na úrodu si ale počkáte 3-4 měsíce. Vysejte semínka na celou plochu a nechte rostlinky růst. Později je nutné je protrhat a ponechat jenom několik silnějších jedinců, kterým tak dopřejete dostatečný prostor. Vytrhávejte menší a slabší kousky, velké (silné) si hýčkejte. Získáte tak sice menší počet kořenů, ale zato plnohodnotnější a silnější kousky.
Pokud rostlinky neprotrháte, nebudou mít kořeny dostatečný prostor k růstu
6. Hlídejte škůdce
V domácím prostředí není napadení škůdci tak pravděpodobné, rostlinky ale stejně kontrolujte. Sledujte, zda nejsou listy nemocné, pokroucené či flekaté. Nejčastěji můžou být napadené plísní, mšicemi nebo se jedná o tzv. padlí. Napadené rostliny jsou pak oslabené a způsobí to také menší a slabší vývoj kořene. Při zalévání nemokřete zbytečně listy a semínka, mladé rostlinky můžete chránit netkanou textilií.
Pro pěstování zeleniny na záhonech se doporučuje sázet mezi řádky přirozené odpuzovače hmyzu a dalších škůdců. Skvěle zabírají voňavé bylinky jako levandule, pažitka, kopr a saturejka. Jsou to vděčné a nenáročné rostliny, které velmi snadno vypěstujete v menším květináči. Stačí je tedy umístit do blízkosti vašich truhlíků s kořenovou zeleninou.
Jak na správné zalévání kořenové zeleniny
Neméně důležitá je při pěstování kořenové zeleniny správná závlaha, která se v čase postupně mění. V době, kdy máte po výsevu a čekáte na klíčení, dávejte pozor, abyste půdu přiliš nepřemokřili. Zejména v nádobách hrozí vznik plísní a uhnívnání semínek, protože nadbytečná voda nemá kam odtékat. Záleží také na teplotě, vlhkosti okolního vzduchu a také na tom, jak rychle se voda z půdy vypařuje. V době, kdy už rostlina klíčí, je potřeba pravidelná závlaha, aby malá rostlinka neuschla. Opět ale dávejte pozor na přemokření a plísně.
U kořenové zeleniny se nároky na zálivku mění podle druhu a období růstu
Jak bude rostlina růst a sílit, zálivku zmírněte, aby nezačal zahnívat kořen. Rostliny, které vytváří dlouhé podzemní kořeny (např. mrkev, pastinák a petržel), si vytahují vláhu z půdy, a tak trochu se za ní směrem dolů i natahují. Naopak druhy kořenové zeleniny, které vytváří bulvy, jako je řepa, ředkev, ředkvička, vodnice a tuřín, potřebují pravidelnou a vydatnější zálivku po celou dobu svého růstu. Důležité je tak půdu průběžně kolem kořenů kypřit a vytrhávat plevel.
