Tyto nádherné lesní rostliny můžeme pěstovat i doma
Pokojové kapradiny přestavují specifickou skupinu rostlin. Ačkoliv jsou její zástupci velmi atraktivní, nesetkáváme se s nimi v našich bytech příliš často. Důvodů může být hned několik - předchozí neúspěchy, obava z možného nezdaru, nedostatek informací o nárocích a podmínkách pěstování těchto rostlin apod. Je to škoda, protože pokojové kapradiny jsou bezesporu velmi atraktivní a půvabné.
Pokojové kapradiny se hodí do každého interiéru (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Abychom se mohli do pěstování pokojových kapradin pustit, je nutné nejprve vědět něco o konkrétních zástupcích. Potom stačí již jen vybrat správný druh pro dané bytové klima a dodržovat podmínky pěstování. Jako první krok však jistě nebude na škodu obecné seznámení se skupinou kapradin.
Kapradiny (Polypodiophyta)
Patří do oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeny po celém světě. Jedná se o jedny z nejstarších rostlin na světě vůbec. V současné době je najdeme převážně ve formě bylin, jen některé druhy z tropických oblastí rostou jako stromy. Zcela opačně tomu však bylo v dávné historii, kdy se kapradiny poprvé na formující se planetě objevily.
Jejich počátek se datuje do odbobí prvohor, (tj. před 542 až 251 n. l.), konkrétně devonu. Největšího rozvoje pak dosáhly v karbonu a permu. Právě v této době kapradiny dosahovaly velikosti mohutných stromů, druhohory a třetihory pak byly pro tyto giganty spíše ve znamení útlumu a vymírání.
Kapradiny v současné době najdeme převážně ve formě bylin
Fantastický životní cyklus kapradin
Jejich biologie je zcela unikátní, kapradiny totiž netvoří květy a semena, ale rozmnožují se pomocí tzv. výtrusů - tvoří se na spodní straně kapradin či na výtrusorodých listech, které jsou svým vzhledem zcela odlišné. Po dozrání výtrusů praskne výtrusnice a vítr výtrusy roznese po okolí. Výtrus vyklíčí v prvoklíček, který roste velmi pomalu a dosahuje výšky okolo 0,8 cm. Prvoklíček obsahuje samčí a samičí buňky, která se spojí a dají vznik nové kapradině.
Způsobů rozmnožování je ale víc – podzemními plazivými stonky, pomocí cibulkovitých výtrusů, které mají některé druhy na spodu listů. Velmi zajímavé jsou i tzv. kráčející kapradiny, které tvoří malé rostlinky na konci kopinatých listů. Po čase se list ohne a tam, kde se dotkne země, rostlinky zakoření. Specifikem kapradin je i to, že druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu).
Během svého (více než 400 miliónů let dlouhého vývoje) se kapradiny rozšířily po celém světě, najdeme je na Novém Zélandu, v Asii, Evropě, Americe. Kromě růstu v půdě se adaptovaly i na růst na kůře a ve větvích stromů. Česká republika má několik domácích druhů, patří mezi ně kapraď samec či osladič.
Podmínky pěstování
Jako pokojové dekorace se používají zejména tropické druhy, které by v našich podmínkách nepřezimovaly. Aby se jim dařilo, musíme respektovat některé zvláštnosti v pěstování, které jsou pro kapradiny typické. V první řadě je to zvýšený nárok na vlhkost, a to jak půdy, tak i vzduchu. Kapradinu nebudeme pěstovat v bahně, ale nesnáší také přeschnutí substrátu, pravidelná zálivka by měla být proto samozřejmostí.
Téměř bez výjimky by měl být samozřejmostí vododržný substrát se zvýšeným přídavkem rašeliny. Dalším faktorem je světlo, ideální je stanoviště světlé, ale nikdy ne přímo vystavené slunečním paprskům. Listy rychle reagují na sluneční úpal. Teplota může být běžná pokojová, od 18 do 23° C. Co však kapradiny nesnáší, je suché, sálavé teplo ústředního topení, kapradinu tedy nikdy neumísťujte na parapet, pod kterým je topné těleso umístěno. Jistě stojí za povšimnutí, že dříve, kdy se v domácnostech topilo kamny, se dařilo kapradinám v každém bytě.
Druhy vhodné do bytu:
Pojďme si nyní představit některé zajímavé zástupce této skupiny, včetně těch, které jsou méně náročné a vhodné i pro začínající pěstitele.
Netík (Adiantum tenerum, A. radianum) představuje asi nejkrásnější kapradinu. Lístky, přisedající na tenoučké stopky, jsou jemné, drobné a zářivě zelené. Netík svým vzhledem láká ke koupi, ale pozor, je poměrně náročný. Nesnáší suchý vzduch a v moderních bytech se mu nedaří.
Pelea (Pellaea rotundifolia) je původem z Austrálie. Její lístky, rostoucí souměrně proti sobě, připomínají malé, tmavě zelené penízky. Není tak náročná jako netík, stojí zato ji vyzkoušet.
Ledviník (Nephrolepis) je snad nejznámnější a též nejvděčnější kapradinou pro pěstování v bytě. Nereaguje tak citlivě na suchý vzduch a přechodné vysýchání substrátu jako většina ostatních kapradin. Výborně se hodí do závěsných nádob.
Sleziník hnízdovitý (Asplenium nidus) je to velice dekorativní rostlina, jejíchž listy jsou poměrně velké, široké a jasně zelené. Ačkoli se to na první pohled nezdá, není její pěstování tolik složité. Svým vzhledem se hodí zejména do koupelen, kde většinou velmi dobře prospívá.
Parožnatka (Platycerium bifurcatum) je tak neobvyklá a atypická rostlina, že by si zasluhovala samostatnou kapitolu. Asi nejefektivnější způsob pěstování je v závěsné nádobě, kdy listy, tvarem připomínající parohy (odtud název), tvoří převisy.
Srpovice (Cyrtomium falcatum), patří mezi okrajově rozšířené kapradiny, které se pro podobnost s cesmínou říká cesmínová kapradina. Tento druh roste poněkud pomalu a dobře prospívá v chladnějších bytech. Listy mohou být až 60 cm dlouhé a v mírných zimách dokáže přezimovat i ve venkovním prostoru. Mráz do -10° C ji nevadí.
Žebrovice hrbatá, blechnum (Blechnum gibbum) patří k teplomilným kapradinám se stromovým typem růstu. Starší rostliny mohou dorůst do výšky několika metrů, ale to jen v místě, kde se rostlině dobře daří. Pokud rostlinám dopřejeme dostatek prostoru, tepla a vyšší vzdušné vlhkosti, dočkáme se nádherných exemplářů. Blechnum citlivě reaguje na vyschnutí kořenového balu, nedostatečné spodní teplo, suchý vzduch a průvan.
Diksonie (Dicksonia) je vzhledem ke své velikosti vhodná spíše do prostornějších interiérů, hal a zimních zahrad. Přes léto ji můžete ve větším květináči pěstovat i venku, ale před příchodem zimy musí být přenesena do bezmrazých prostor.
Zdroj informací: britannica.com
Některé rostliny potřebují stín, některé zas plné slunce:
