Vlhké mapy na stěnách a zatuchlý vzduch nechce mít doma nikdo. Pokud tyto jevy doma pozorujte, mějte se na pozoru, zřejmě sdílíte domácnost s plísněmi. Poradíme, kde a proč vznikají a jak s nimi zatočit!
Jak a kde se plísně berou?
Jednou z příčin je hromadící se vlhkost, která vzniká při každodenních činnostech, jako je vaření, mytí nádobí a sprchování. „Plísně jsou houby, které ke svému růstu potřebují vlhkost. Rozšířit se mohou téměř všude – na omítkách, tapetách, dřevě i plastových površích. Zejména v chladnějším období se může plíseň rozšířit, pokud není byt dostatečně izolován nebo větrán. Teplý vzduch v místnosti lépe váže vlhkost, která následně kondenzuje na chladných místech na stěnách, rámech oken nebo zárubních dveří. A to jsou ta místa, která poskytují ideální růstové podmínky pro spory plísní,“ uvádí Tomáš Sysel, představitel nezávislého Institutu zdravého bydlení (IZB).
TIP: Jak správně větrat
Nadbytečnou vlhkost můžeme omezit pravidelnou výměnou vzduchu. Není to žádná věda, ale svá pravidla má! Když je venku chladno, pak zásadní roli hraje pravidlo, že větrat se má krátce, ale intenzivně. „Pro správné větrání v zimním období okna několikrát denně na několik minut otevřete dokořán a poté je zase pevně uzavřete. Vzduch se rychle vymění, z interiéru odejde přebytečná vlhkost, ale přitom se neprochladí nábytek a stěny,“ radí Ing. Pavel Kašpar, manažer montáží značky VEKRA, největšího českého výrobce oken.
Řiďte se při tom jednoduchým pravidlem 21-50, které říká, že při teplotě zhruba 21 °C by vlhkost v místnosti neměla přesáhnout 50 %. S dodržováním tohoto pravidla a hlídáním vzdušné vlhkosti pomůže vlhkoměr. V létě zase větrejte ideálně jen ráno a večer, dokud je venku chladněji. Přes den okna zavřete a místnost zatemněte.
Není most jako most!
Svou roli při vzniku plísní může hrát také netěsnost oken či samotné spáry, která může způsobit průnik venkovního chladu dovnitř. Pokud se tedy v okolí oken nachází tzv. tepelný most, ve kterém dochází k prochlazování zdiva, je zaděláno na problém. Tepelným mostem totiž uniká teplo a na ochlazovaném povrchu pak kondenzují vodní páry, čímž se vytváří ideální podmínky pro růst plísní.
„Lidé často hledají příčinu problémů v oknech samotných, ale to nemusí být pravda. Mnohem častějším problémem právě jejich špatná montáž, která bývá nejčastějším zdrojem těchto problémů. To potvrdila i studie rakouské univerzity v Kremži, z níž vyplývá, že neprofesionální montáž oken v novostavbách zásadně zvyšuje riziko vzniku plísní,“ uvádí Ing. Pavel Kašpar, manažer oddělení montáží značky VEKRA, největšího českého výrobce oken. V takovém případě je třeba počítat s větším stavebním zásahem, chceme-li se plísní zbavit trvale.
A co s námi plísně dělají?
Život v prostředí zamořeném plísněmi může způsobit různé zdravotní potíže, a to nejen dýchacího rázu. „Vdechované houbové spory mohou kromě dýchacích potíží vyvolat také alergické reakce, bolesti hlavy nebo třeba poruchy spánku,“ vyjmenovává Tomáš Sysel z IZB. Pokud u sebe příznaky pozorujete, vyhledejte raději lékaře, který vás může poslat ke specialistovi. Ten otestuje krev na přítomnost protilátek, provede tzv. pichlavý test, který případnou alergii na plíseň odhalí.
Zatočit s nimi jednou pro vždy!
Jakmile se plíseň v domácnosti objeví, první, co zpravidla uděláme, je ošetření dezinfekčním prostředkem. Ne každý je ale vhodný! „Doporučuji raději použít koncentrovaný alkohol, než přípravky s obsahem chloru. Ten je jednak významným alergenem, ale navíc poškozuje malbu,“ varuje Tomáš Sysel z IZB a dále pokračuje: „Technický líh a isopropanol mají také dezinfekční účinky. Jsou běžně k sehnání v lékárně, drogerii nebo na internetu. Na plísně se dá použít také peroxid vodíku nebo třeba ocet. Ten ale není tak účinný, takže na silnější plíseň nemusí stačit.“ Pokud je naším cílem plíseň zneškodnit trvale, raději ji pečlivě odstraňte mechanicky.
„Jestliže je plíseň na zdech, což je ve většině případů, pak je nutné odstranit samotnou plíseň, malbu a často oškrábat i zasaženou omítku. To vždy provádíme za vlhka a s použitím ochranných pomůcek, jako jsou rukavice, respirátor a ochranné brýle,“ radí Tomáš Sysel z IZB a pokračuje: „Plísňové spory se šíří vzduchem, proto je nutné postižená místa vždy předem navlhčit, nejlépe vodou s přídavkem protiplísňového přípravku. Teprve až potom odstraníme plíseň, malbu a případně zeď oškrábeme. Novou omítku a malbu nanášejte až po dokonalém vyschnutí postiženého místa. Opět používejte speciální přípravky určené na plísní postižená místa.“
Že si na to netroufáte? Nezoufejte! Existují firmy, které se na odstraňování plísní specializují. Jamile dáte plísním vale, zbývá už jen vrátit nábytek na své původní místo, raději ale přibližně o pět až deset centimetrů dál od stěny. Ať se ke stěně dostane dostatek vzduchu a nemusíte se s plísněmi trápit znovu!
Zdroj informací: Institut zdravého bydlení; Vekra
Publikováno: 4. 5. 2022, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce
