Je třeba se obávat migrace cizokrajného hmyzu do našich končin?

Velmi často se setkáváme s druhy hmyzu, které se tu dříve nevyskytovaly. Migrace cizokrajného hmyzu k nám může znamenat vážný problém. Nejenže je spousta takového hmyzu škodlivá, ale také u nás nemusí mít přirozeného nepřítele. Pokud se pak přemnoží, budeme muset použít radikální způsoby likvidace, které mohou mít dále dopad na náš ekosystém.

Ne všechen migrující hmyz je u nás vítaný (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Migrace cizokrajného hmyzu

Hmyz okolo nás krouží od jara do podzimu a většinou jej ani nevnímáme. Nebo spíš jej začneme vnímat ve chvíli, kdy lovíme vosu z limonády, klíště z našeho mazlíčka nebo vyháníme nějakého obzvlášť masitého pavouka z naší ložnice. V tu chvíli si uvědomíme, že společné prostory s námi obývají i ti malí, často i okem neviditelní tvorečkové, kteří jsou dílem užiteční a dílem škodliví. Stojí v hierarchii potravního řetězce sice dole, ale jejich místo je nenahraditelné.

A uvědomili jste si někdy, kolik druhů hmyzu bzučícího nad našimi hlavami patří mezi hmyz cizokrajný? A nadto ještě takový, který k nám většinou nelegálně migruje a také zde také velmi často nachází zemi zaslíbenou?

Příčinou migrace je především změna klimatu, extrémní změny počasí, tání ledovců, změna sluneční aktivity, vymírání některých biologických druhů, zhoršující se životní podmínky pro život hmyzu v jeho domovině, zvýšené procento smogu v ovzduší a exhalace skleníkových plynů.

Mnohdy si ani neuvědomíme, že spousta hmyzu okolo nás patří mezi nepůvodní druhy

A jak se k nám cizokrajný hmyz dostává?

Spolu s dovozem rostlin se šíří většinou druhy, které jsou na ně úzce vázané nebo jsou méně pohyblivé. Na velké i střední vzdálenosti se může hmyz přenášet jako černý pasažér v různých zásilkách a zavazadlech i přímo v dopravních prostředcích, nejčastěji na lodích nebo letadlem. Největší procento cizokrajného hmyzu se do České republiky dostává ze Severní Ameriky.

Proč je migrace hmyzu k nám problém?

Je k tomu několik důvodů, proč se netvářit nadšeně na hmyzí migraci na naše území. V mnoha případech se jedná o invazivní druhy, tedy takové, které při nalezení ideálního podnebí a prostředí dosahují velmi brzy početných kolonií. Patří mezi ně například saranče stěhovavá, jejíž jediný plošný výskyt na našem území se datuje v roce 1338. Saranče naštěstí migruje mnohem jižněji a osamocení jedinci se k nám dostávají zcela výjimečně.

Protože nedokážou přežít naše chladné zimní období, nemusíme se obávat plošných náletů. Jiné druhy škodlivého hmyzu už ale u nás poměrně zdomácněly a dokázaly se adaptovat i na naše středoevropské podmínky. Spousta druhů hmyzu, které k nám migrují, zde nemá přirozeného nepřítele, a proto je jejich přemnožení pouze otázkou času. A v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že společně s hmyzem se k nám dostávají i zárodky exotických chorob, virů a bakterií, na které není středoevropský organismus vybaven dostatečnou imunitou.

Saranče stěhovavá je citlivá na zimu, proto je její výskyt u nás spíše vzácností

Hmyzí migranti

Koutule skvrnitá (Clogmia albipunctata)

U těchto 3-5 mm velkých mušek se také vžil název odpadní muška. Poprvé byl jejich výskyt v ČR zaznamenán v roce 2011. Jelikož se u nás koutulím zalíbilo, žijí s námi doposud. Mušky mají velká hnědá křídla a tělo velmi hustě pokryté ochlupením. Koutule představuje pro člověka jisté zdravotní riziko především v domácnostech, kde se příliš nehledí na hygienu.

Tyto odpadní mušky mohou totiž přenášet některá bakteriální onemocnění, např. myiázu, šupinky z jejich křídel pak mohou způsobovat alergie nebo astma. Protože larvy i dospělí jedinci žijí v okolí odpadního potrubí a výlevek, je potřeba je likvidovat dříve, než se rozmnoží. I tak je to poměrně obtížné, neboť koutule odolávají horké vodě, saponátům i chemickým přípravkům. Dobře se ale vyplatilo důkladné a časté čištění odtoků i odpadního potrubí pomocí vysokotlakých čističů.

Na koutuli můžeme narazit v odpadu, kde přežívají její larvy

Octomilka asijská (Drosophila suzukii)

Napadá mnoho druhů ovoce, přičemž začíná škodit až ve fázi, kdy je již obtížné zajistit insekticidní ochranu. Octomilky jsou maličké mušky. Nalezneme je především na zralém ovoci, které je k nám exportováno ze zahraničí. Škodlivost octomilek je značná a při nadměrném výskytu mohou octomilky zcela zdecimovat celou úrodu měkkého ovoce. Jejich likvidace je přitom velmi nesnadná. Insekticidní postřiky fungují jen omezeně a mnohdy je potřeba zlikvidovat sklizenou produkci. Monitoring a částečná likvidace se provádí také pomocí lepových desek - nástrah.

Octomilky jsou maličké, ale o to víc škodlivé mušky

Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia)

Patří mezi největší zástupce čeledi sršňovitých, kdy dělnice mohou dosahovat velikosti až 3 cm, královna je pak ještě větší. Sršeň je jedovatá a disponuje velkým množstvím poměrně silného jedu, který je ale překvapivě slabší než jed včelí. Sršně jsou považovány za škůdce, protože ve svém okolí napadají jiné kolonie hmyzu (např. včelstva) a jsou schopny je zcela vyhubit.

Sršeň mandarínská má také na svědomí mnoho lidských životů, protože její jed působí na kardiovaskulární systém. Dále pak jed vylučuje feromony, které přilákají další sršně, a ty jsou schopny se na oběť vrhnout s překvapivou zuřivostí. V České republice se sršeň mandarínská nevyskytuje, ale může být zaměněna za druh sršně asijské, která má velmi podobné znaky. Přirozeným nepřítelem sršní je včelojed lesní, který patří mezi jestřábovité.

Sršeň mandarínská se dá snadno zaměnit za sršeň asijskou, kterou můžeme potkat i u nás

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)

Výskyt mandelinky u nás se datuje do období 50. let minulého století, kdy se díky propagandě uvěřilo, že mandelinka bramborová byla vypuštěna americkými letouny jako odveta za "socialistické zemědělství". Pravdou je, že mandelinka se živí pouze rostlinami z čeledi Solanaceae, zejména rodu Solanum, a zcela přirozeně se tedy začala vyskytovat právě tam, kde se na velkých plochách začaly pěstovat brambory nebo lilky. Lze ji objevit také na rajčatech a paprikách.

Její produkce je přitom značná, takže je pochopitelné, že se při její nedostatečné likvidaci bude mandelinka množit přímo ukázkově. Mandelinka má u nás přirozené nepřátele, zejména 3 druhy pavouků, dravé ploštice nebo slunéčka a zlatoočky. Protože larvy mandelinek mohou na úrodě brambor a dalších plodin způsobit holožír, používají se insekticidní přípravky jak chemické, tak bakteriální. Snížení výskytu mandelinky také napomůže střídání plodin.

Mandelinka bramborová, známá také jako americký brouk

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis)

Housenky tohoto drobného motýlka východoasijského původu konzumují listy i čerstvé letorosty zimostrázu. Předpokládá se, že se náhodně šíří s výpěstky. V ČR napadá keře zimostrázu a brsleny. Přemnožené housenky mohou na rostlinách způsobit holožír, menší okus mladých letorostů zimostrázy a brsleny zvládnou a brzy regenerují.

Zavíječi se dokážou vyřádit na zimostrázech a buxusech

Tmavka švestková (Eurytoma schreineri)

Tento nepůvodní hmyz z řádu blanokřídlých napadá slivoňovité dřeviny, kde dochází k masovému opadu plodů. Napadené plody přestanou růst, předčasně se vybarvují do fialova, mumifikují a většinou opadnou. Insekticidní přípravky jsou většinou neúčinné, přirozeným likvidátorem tmavek je parazit chalcidka Torymus eurytomae.

Tmavky nás mohou připravit o úrodu švestek nebo slivoní

Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola)

Je to hojně rozšířený brouk, který může lidem připomínat malého chrousta. Má silně ochlupené tělo hnědavého zabarvení. S oblibou si pochutnává na listech a květech různých bylin, keřů i stromů. Zahradníci jej proto považují za škůdce. Ale dokud se listokaz výrazně nepřemnoží, nezpůsobuje žádné vážnější škody, na rozdíl právě od chroustů.

Listokaz se snadno zamění za škodlivého chrousta

Komár pisklavý (Culex pipiens)

Každoročně komáři způsobí smrt více lidí než jakékoli jiné zvíře na planetě. Přenášejí malárii, horečku Dengue a Zika, krvácivou žlutou zimnici, encefalitidu nebo valtickou horečku. Nebezpeční jsou i pro psy, na které přenášejí vlasovce - parazitické srdeční červy napadající krevní oběh. Komáří samička své oběti vyhledává podle oxidu uhličitého obsaženého ve vydechovaném vzduchu.

Oxid uhličitý komáry nabudí k tomu, aby začali v okolí hledat nového hostitele. Svou roli hraje i mikroflóra na lidské pokožce, zde se tedy nachází vysvětlení, proč na někoho komáři útočí, a na někoho ne. Migrující komár tygrovaný (Aedes albopictus) byl zaznamenán i na jižní Moravě. Proti komárům relativně spolehlivě působí repelenty, odpuzovače elektrické i přírodní (např. máta) či UV lapače.

Komáři jsou nejen otravní, ale i přenašeči mnoha nebezpečných chorob

Určitě se vyplatí čas od času sledovat statistiky, které se zabývají migrací cizokrajného hmyzu, abychom byli případně připraveni na to, že se budeme setkávat s neznámými druhy. Ne všechen hmyz, který se k nám dostane, je nám přátelsky nakloněn. Může nám v případě přemnožení způsobit i velké ekonomické ztráty, a dokonce nás může ohrozit na životě.

Zdroj informací: tyden.cz; dspace.cuni.cz; eagri.cz; pasti.cz; wikipedia; agromanual.cz; treking.cz