Voda je pro všechny rostliny velmi důležitá, bez ní by nemohly dále růst, kvést a prospívat. Přehnaná péče z hlediska zálivky však může být někdy velmi kontraproduktivní. Co dělat, pokud se nám to stane? Jaké postupy zvolit a jak se přelití rostlin do budoucna vyvarovat? A dá se přelitá rostlina vůbec ještě zachránit? Poradíme vám, co dělat.
Jak poznat přelitou rostlinu
Poznat přelitou rostlinu není tak jednoduché. I když se nám někdy zdá půda na povrchu rostliny suchá, může být však pod povrchem velmi nasáklá vodou. Tímto trpí především rostliny, které jsou v plastových květináčích.
Velká váha rostliny i s květináčem značí velké množství vody, proto je dobré před zalitím květináč potěžkat. V neposlední řadě mohou žluté povadlé listy signalizovat rovněž přelití rostliny, což si nepozorný pěstitel mnohdy zamění za nedostatek vláhy. Jeho přehnaná starostlivost má za následek uhynutí rostliny.
Co dělat, pokud je rostlina přelitá
Čím rychleji budeme reagovat, tím máme větší šanci rostlinu zachránit. Nejprve ji přeneseme do teplejší místnosti nebo umístíme venku na slunné, dobře větrané místo. To bude mít za následek, že se přebytečná voda rychleji odpaří. Rovněž se zbavíme vody z květináče jejím vylitím. Rostlinu se zažloutlými listy ihned přesadíme bez ohledu na roční období.
Nejprve rostlinu vyjmeme z květináče a umístíme na suché a vzdušné místo bez průvanu, nejlépe na savý materiál. Můžeme použít starou látkovou plenu nebo papírový ubrousek, který měníme tak dlouho, dokud není přebytečná voda dostatečně odstraněna. Zeminu z rostliny nijak neždímeme, mohli bychom nenávratně poškodit kořenový bal. Zažloutlé listy opatrně odstřihneme. Nový květináč nebo ten starý řádně vydezinfikujeme, abychom předešli tvorbě nežádoucích plísní a aktivitě dalších bakterií. Před umístěním rostliny do květináče zkontrolujeme kořenový bal.
Do vysušeného květináče nasypeme nejprve na dno odpovídající drenáž z menších kamínků nebo písku. Přidáme substrát vhodný ke konkrétní rostlině. Případně doplníme novým substrátem. Rostlinu po přesazení vlhčíme jen velmi mírně, musí se řádně zotavit.
Jak předcházet přelití
Každé roční období má svá specifika. Zima je pro rostliny znamením vegetačního klidu, jsou méně aktivní, nepřirůstají, odpařují méně vody - její příjem proto nemusí být tak vydatný. To platí především pro rostliny původem subtropické a středomořské. V létě platí, čím větší teplo, tím je nutné rostliny více zalévat, naopak v chladném prostředí potřebují zálivky méně. Zálivka nemusí být u některých rostlin klasická, postačí rosení listů a u některých druhů rosení prostoru.
Jakou zálivku rostliny potřebují
Abychom předešli přelévání, chřadnutí rostlin a jejich následné náchylností ke škůdcům a chorobám, je dobré znát, jak často rostliny zalévat. Dané informace můžeme dopředu nastudovat v odborné literatuře, zeptat se zahradníka nebo si všímat piktogramu, který je často součástí zakoupené rostliny. Méně je někdy více. Budeme se řídit tímto pravidlem. Čím je chladnější prostředí, tím méně vody rostliny ke svému životu potřebují. Trvale zelená rostlina potřebuje více vody než například kaktus nebo sukulent.
Po zakoupení rostlinu přesadíme z plastového do hliněného nebo keramické květináče, který jsme předem namočili do vody. První zálivka proto nemusí být tolik vydatná a předejdeme i budoucímu problému s přeléváním. Dalším důležitým prvkem je kvalitní substrát s dostatečnou drenáží.
Tipy:
- Pokud odjedeme na dovolenou, do lázní nebo jsme nuceni být hospitalizování v nemocnici, může být ideálním pomocníkem samozavlažovací sytém, který dodává rostlině množství vody dle její potřeby a zároveň zabraňuje přelití.
- Zalévání rostlin je oblíbenou činností dětí. Abychom předešli tomu, že děti květiny přelijí, nebo je naopak zapomenou zalít, vytvoříme společně s nimi kalendář, který upozorňuje na zalití rostlin.
- Jako drenáž můžeme místo kamínků použít malé mušličky, které jsme si nasbírali na dovolené na pláži.
Zdroj informací: inStory.cz; Magazinzahrada.cz; Higarden.cz
Podívejte se, jak se zbavit škůdců orchidejí:
Publikováno: 10. 3. 2022, Autor: Šárka Miškovská, Profil autora: Šárka Miškovská