Kdy a jakým způsobem nejlépe množit pokojové rostliny?
Domácí množení pokojových rostlin je možné jak generativní, tak i vegetativní formou. Vegetativní způsob zpravidla převažuje. Nejjednodušší a nejčastější verzí je pak tvorba řízků. Každý druh rostliny má svoje odlišná specifika, některé rostliny koření velmi rychle, jiné potřebují více času. Každopádně i v domácích podmínkách můžeme s úspěchem množit celou řadu druhů.
Dělením trsu množíme například klívii (Zdroj: Daniela Dušková)
Množení řízkováním
Řízkování není nic jiného než rozdělení (nejčastěji výhonu) rostliny na několik částí. Řízky z vrcholové části nazýváme řízky vrcholové, ze stonku stonkové, z listů pak listové. Pokud je část rostliny použitá k množení zelená a měkká, jedná se o řízky bylinné, z tvrdé a zdřevnatělé části pak dostaneme dřevité řízky, variantou mezi nimi jsou polodřevité. Řízkům s kouskem starého dřeva říkáme řízky s patkou. Pokud chceme postupovat opravdu profesionálně, tak řízky odebíráme čistým a perfektně ostrým nožem či žiletkou. Tupý nástroj pohmoždí pletiva řízku, který pak bude špatně nasávat vodu.
Substrát pro zakořeňování řízků
Řízky nejlépe zakoření ve vzdušném a na živiny chudém substrátu – přebytek výživy v počátcích spíše škodí. Nejlepším řešením je použít speciální množárenský substrát. Další možností je zemina pro pokojové rostliny, kterou vylehčíme perlitem. Pro zvýšení propustnosti přidáme písek. Substrát je třeba udržovat stále mírně vlhký, rovněž vzdušná vlhkost by měla být vysoká – vhodné mikroklima vytvoříme pomocí skla, fólie či průsvitného plastového kelímku.
Až řízek zakoření a povyroste, občas "skleníček" na chvíli odklopíme, aby se sazenička otužovala, a nakonec jej odstraníme zcela. Řízky potřebují dostatek světla, ale před přímým sluncem je chráníme. Některé rostliny je lepší nechat zprvu zakořenit ve vodě. Například vrcholek dracény lépe koření ve vodě, vylepšené kouskem dřevěného uhlí, které působí jako dezinfekce.
Pro řízkování se hodí voskovka, kolumnea, tlustice, mračňák, begonie - náležející do skupin Lorraine a Elatior, svícník, africká kopřiva, netýkavka, kolopejka, maranta, myrta, rozmarýna a ostatní dřevnatějící bylinky, mučenka, šáchor. Mnohé druhy lze množit pomocí řízků vytvořených nejen z vrcholu, ale i ze spodních částí stonku - například ibišek, fuchsie, dracéna, břečťan, fíkus, filodendron, monstera, pepřinec.
Množení fíkusu
Fíkusy patří k vůbec těm nejčastěji pěstovaným pokojovkám. Ačkoliv se jedná o dřeviny, které ve své domovině dorůstají i mnoha metrů, v bytě se většinou pěstují s úspěchem. Fíkusy můžeme celkem snadno pěstovat i pomocí řízků. Stonkovými dřevitými i polodřevitými řízky můžeme dobře množit i velkolistý fíkus (Ficus elastica). Stonek rozřežeme na krátké špalíky tak, aby každý měl ve svém středu jeden zdravý list.
Namočíme na 30 minut do vody, aby se vymáčel lepivý latex, který vytéká z řezné rány, a necháme oschnout. Oba konce řízku poprášíme dřevěným uhlím, můžeme použít i stimulátor růstu kořenů. Celý špalík mělce a mírně šikmo založíme do truhlíčku s množárenským substrátem, zakryjeme fólií a držíme v konstantních podmínkách. Množení trvá nějakou chvíli, zdárný průběh signalizuje rašení nového lístku. Počkáme, dokud špalíky nepustí vícero kořenů. Poté rozsadíme do vlastních květináčů.
Množení fikusu - nařezané stonky zakládáme mírně šikmo do substrátu
Množení z listů
Mnohé rostliny vytvoří novou sazenici i z jediného listu. Odřízneme jej těsně u stonku – měl by být středně velký a zcela zdravý. Do substrátu jej zapíchneme v úhlu 45 °. Listové řízky, zvláště pokud jsou z velkých tenkých listů, ohrožuje nadměrné vypařování, a proto je „skleníček“ nezbytný. Pomůže i zkrácení listové čepele či opatrné svinutí a zajištění nití.
Vhodnými druhy jsou fíkus, africká fialka, gloxinie, begónie, tlustice, pachyphytum a řada dalších sukulentů. Zajímavou formu listového množení můžeme vyzkoušet u begónie, tořivky, sanseviérie čili tchýnina jazyka či pepřince. Listy nařízneme podél žilek (list tořivky celý podélně, list begónie do větvení, list sanseviérie napříč), položíme na vlhký substrát a zajistíme háčky. V místě řezu vyraší mnoho nových rostlinek.
Množení ve vodě
Zakořeňování ve vodě patří k těm k tomu nejjednoduššímu způsobu rozmnožování pokojovek. Řada druhů rostlin snadno, rychle a ochotně pouští kořeny jen ve sklenicí s vodou. Ve vodě se zpravidla dobře množí ty druhy pokojovek, které tvoří dlouhé plazivé či převislé šlahouny. K těmto rostlinám řadíme například scindapsus a voděnku.
Tyto druhy rostlin jsou zpravidla charakteristické i rychlým růstem. Ve sklenici s vodou můžeme zakořeňovat i dřevnaté druhy pokojových rostlin, jako je například ibišek a muškát. Pro zakořeňování není třeba žádná speciální úprava řízků řezem. Na co si ale dáme pozor, jsou listy. Části rostlin, které jsou trvale ponořené ve vodě, by měly být zbaveny listů.
Tradescantia pallida, voděnka, se velice dobře množí zakořeňováním ve vodě
Listy mohou začít zahřívat a hniloba může být překážkou zdárného kořenění. Pravidelně jednou za týden či nejdéle jednou za 14 dnů vylijeme vodu, sklenicí vymyjeme a naplníme čistou vodou. Jen co řízky pustí několik kořenů, můžeme je přesadit do vlastního květináčku.
Řízky zakořeněné ve vodě sázíme do květináčku se zeminou ve chvíli, kdy pustí několik kořenů
Množení rostlin dělením
Dělením nejčastěji množíme pokojovky, které rostou trsovitým způsobem růstu. Tímto způsobem množení zároveň rostliny zpravidla zmlazujeme. Typickými pokojovkami, které množíme dělením trsů, jsou asparágus, klívie, zelenec, tchýnin jazyk či toulcovka. Dále pak šáchor, skřípina, toulitka, kala, maranta a soleirolia.
Ve chvíli, kdy je rostlina mohutně narostlá, nebo jí již její květináč nestačí, je vhodná doba na její zmlazení a zároveň množení. Rostlinu vyndáme z původního květináče a rozdělíme ji na několik částí. Musíme počítat s tím, že mnohé trsy se rozdělují velmi obtížně. Někdy je kořenový systém tak prorostlý a kompaktní, že na jeho rozdělení musíme použít nůž. Kořenový systém rozřežeme na několik dílů, každá část musí mít jak zdravé kořeny, tak i pěknou nadzemní část.
Pro další pěstování můžeme použít jen nejsilnější a nejvitálnější části původního trsu. Zasadíme je do nových květináčků a dobře zalijeme. Kořenovou i nadzemní část můžeme podle potřeby zkrátit. Pravidelně zaléváme, ale nepřemáčíme. Ve chvíli, kdy rostlina začne tvořit nové výhony, máme vyhráno. Množení dělením trsu má několik výhod i nevýhod. Velkou výhodou je, že získáme poměrně pěkně narostlé a velké sazenice. Nevýhodou naopak je, že tímto způsobem získáme jen omezený počet rostlin.
Výsev osiva
Výsev osiva patří k okrajovým způsobu množení pokojových rostlin. Naprostá většina pokojových rostlin je množena vegetativní cestou. Vysévat můžeme například osiva bylin, které pěstujeme pro kuchyňské využití.
Zdroj informací: gardentherapy.ca
Podívejte se, jakou péči věnovat pokojovkám po zimě:
