Pořiďte si do interiéru rostliny s velkými květy, vybrali jsme pro vás ty nejznámější
Bez pokojových rostlin si naše domovy neumíme ani představit. Dekorují náš interiér, vytvářejí útulné prostředí, zlepšují mikroklima a navozují příjemnou atmosféru. Některé pokojové rostliny jsou okrasné zejména listy, jiné mají zase zajímavé květy. Za pozornost stojí zejména ty, jejichž květy jsou pozoruhodných rozměrů.
Pokojové anturium s velkými květy (Zroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Velkokvěté pokojovky působí velmi reprezentativním dojmem. Hodí se zejména do obývacího pokoje nebo místností v bytě, kde se nejvíce zdržujeme. Představují výraznou dominantu, ale musí být v perfektní kondici. Znamená to, že i jejich listy by měly být vitálně zelené bez známek poškození či napadení škůdci. Většina druhů s velkými květy má kvetení jen sezónní a jednou za čas. Speciální pozornost jim tedy věnujeme v době, kdy plně kvetou.
Medinila, tupoušek (Medinilla magnifica)
Je dechberoucí rostlinou původem z Filipín, kde dorůstá velikosti až 1 m. Medinilla magnifica je možná jednou z nejnápadnějších a nejkrásnějších rostlin, které existují. Někdy se jí také říká malajská orchidej nebo růžový hrozen. V bytě ji umístíme na světlé místo, pozor ale na přímé slunce, rostlinu by mohlo popálit. Ideální pěstební teplota je kolem 22 - 25 °C.
Rostlina nepotřebuje letnění. Pokud ji však necháme přes léto venku, dáme opravdu pozor na přímé sluneční paprsky. Velmi důležité je, aby rostlina nepřeschla. V zimním období jí dopřejeme po dobu 2 měsíců teplotu okolo 14 -16 °C. Toto snížení teploty má za následek iniciaci tvorby květů. Ve chvíli, kdy se objeví poupata, přeneseme rostlinu na teplejší místo v bytě. Pravidelná péče spočívá v zálivce, rosení a přihnojování. Jednou týdně aplikujeme hnojivo v zálivce určené pro pokojové rostliny.
Pro zálivku volíme měkkou, odstátou vodu pokojové teploty. Medinilu pěstujeme v lehce kyselém substrátů s přídavkem rašeliny. Pro zvýšení vlhkosti se kromě mlžení doporučuje i umístění na větší podmisku, kterou naplníme kamínky zalitými vodou. Na podmisku s mokrými kamínky poté umístíme květináč s rostlinou.
Tip:
Medinila má i zajímavou formu Piccollini. Jedná se v podstatě o zmenšeninu původní rostliny. Je zajímavá právě pro pěstování v interiérech, protože je kompaktnější a potřebuje méně místa.
Aechmea, Echmea (Aechmea fasciata)
Patří mezi broméliovité rostliny. Téměř všichni zástupci tohoto druhu se pyšní velmi zajímavým květenstvím. Jedná se o epifytickou rostlinu obdobně jako některé orchideje. Živiny získává z vlhkosti vzduchu a z vody, která se zachycuje při dešti v listové růžici.
Rostlina je tvořena silnými, do stříbrna zbarvenými listy. Má velká, růžová a impozantní květenství. Ze světle růžových palic vyrůstají drobnější modrofialové květy. Rostlina preferuje kyselejší pH. Doma ji můžeme pěstovat rovněž epifyticky například na kůře stromu nebo v květináči, kde je substrát založen na drcené kůře. Aechmea stoprocentně preferuje vyšší vlhkost, pravidelně ji proto rosíme. V případě potřeby zaléváme do listové růžice, kde se voda zachytává jako do kornoutu.
Voda by měla být měkká, lehce kyselá, odstátá. Můžeme do ní přidat hnojivo určené pro orchideje nebo přímo pro broméliovité rostliny. Rostlina po odkvětu umírá, brzy ji ale nahradí dceřiné rostliny, které vyrůstají hned vedle. Po seschnutí a odkvětu mateřskou rostlinu odstraníme, její místo zaplní dceřiné rostliny. Ty rovněž můžeme oddělit a pěstovat v nových květináčcích.
Anthurie (Anthurium)
Anthurii známe zejména z řezaných kytic. Její květy vyrůstají na dlouhých stopkách, ve váze velmi dlouho vydrží. Rostlina většinou bohatě kvete vícero květy najednou. Preferuje teplé a světlé stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Pěstujeme ji v propustné půdě hrubší struktury s mírně kyselým PH. Dobře se osvědčila směs perlitu, rašeliny, lávového štěrku a borové kůry.
Anthurie mají celou řadu krásných barevých variant
Kořeny rostlin mají tendenci růst i lehce nad substrátem. Vrchní část kořenů je často obnažená. Při přesazování respektujeme tento požadavek. Pro zvýšení vzdušné vlhkosti pravidelně rosíme, velice vhodné je i pěstování ve skleněné vitríně nebo v akváriu. Vlhko a teplota okolo 28 °C je přesně to, co anturie potřebuje. Přes noc pak může teplota o něco klesnout. Tyto podmínky vyžaduje rostlina po celý rok. Rostliny sice mají rády vlhký vzduch, dejte však pozor na přemáčení substrátu, které jim nevyhovuje. Květináč by nikdy neměl trvale stát ve vodě. Pěstování a nároky jsou velmi podobné epifytickým druhům.
Ibišek (Hibiscus rosa - sinensis)
Ibišky patří k stálicím v sortimentu pokojovek. Rostou a kvetou velmi dobře. Na trhu je celá škála druhů, patří mezi ně velkokvěté, zvlněné a plnokvěté formy. Květy ibišku sice nevydrží dlouho, ale v době květu v podstatě každý den vykvétají nové květy. Pro pěstování potřebují světlé stanoviště, rostou i na přistíněném místě, pak ale méně kvetou. Vyhovuje jim běžný substrát pro pokojové rostliny. Při pěstování dbáme na pravidelnou zálivku, s občasným suchem se ale ibišek celkem dobře vypořádá.
hybiscus rosa sinensis - forma ibišku se zvlněným okrajem
Přes léto je nejlepší rostlinu přenést ven. Letnění mu prospěje, zesílí, zpravidla i lépe kvete. Domů jej určitě přeneseme před příchodem mrazů. V zimě je nejlepší chladnější prostředí s teplotou okolo 12 °C. Dobře se ale adaptuje i ve většině běžných interiérů. Ibišek se velice dobře množí pomocí řízků.
Rostlinu je třeba pravidelně tvarovat řezem. Řez podporuje bohaté kvetení. Doba řezu je nejvhodnější na jaře. Odstřižené větvičky stačí pouze vložit do sklenice s vodou. Většina z nich pustí kořeny během několika týdnů. Určitě všichni známe ibiškový čaj. Tento oblíbený nápoj krásně červené barvy se připravuje ze sušených květů ibišku druhu H. sabdariffa.
Hvězdník (Hippeastrum)
Je velmi dobře známou cibulnatou rostlinou z čeleni amarylkovitých. Pokud jde o velikost květu, nemá mezi pokojovými rostlinami téměř konkurenci. Pěstujeme jej zejména pro kvetení v období pozdního podzimu až předjaří. Cibule hvězdníku jsou veliké a samy o sobě působí velmi dekorativně. Po zasazení cibule vyžaduje pravidelnou zálivku, po odkvětu mu vyhovuje několikatýdenní období sucha. Rostlina potřebuje dostatek světla. V průběhu nakvétání květináčem pravidelně otáčíme, aby růst nebyl jen jednostranný. Někdy je potřeba těžký květní stvol podepřít bambusovou hůlkou, aby se nezlomil.
Vánoční hvězda (Poinsettia, Euphorbia pulcherrima)
Vánoční hvězda či poinsettie patří k těm nejtradičnějším vánočním rostlinám. Na trhu se objevují zajímavé odstíny: růžové, lososové, žluté či bílé. To, co na rostlině nejvíce obdivujeme, nejsou květy, ale takzvané podpůrné listeny. Květy jsou drobné, žlutavé, umístěné ve středu listů. Vánoční hvězda je rostlinou krátkého dne a pro tvorbu poupat, tedy i barevnych listenů, potřebuje den kratší než 12 hodin. Přirozeně proto vykvétá v zimním období. Má ráda teplo, světlo a dostatek vláhy.
Euphorbia pulcherrima - pryšec překrásný ve žlutavé a červené verzi a navíc s vánočními třpytivými glitry
Vánoční hvězda sice vyžaduje pravidelnou zálivku, přemáčení ale nesnáší stejně jako přeschnutí. Pozor si dáme při nákupu rostliny - zejména při transportu domů. Pokud ji neseme delší dobu z obchodu domů, může namrznout. Nesnáší průvan a zimu. Pozor dáme proto na otevřené okno při větrání. Většinou ji pěstujeme pouze jako krátkodobou dekoraci. Při správné péči vydrží více let.
Zářivá krása ponsettie. Vynikne jak samotná, tak i v kombinaci s ostatními rostlinami
Ačkoliv je rostlina spojená s Vánocemi, můžeme jí pěstovat i před svátky nebo po nich. Zejména žluté či růžové varianty si získávají větší oblibu, než bylo běžné jen v období vánočních svátků.
Zdroj informací: wikipedia.org; www.consultaplantas.com; www.gardeningknowhow.com
