Tradiční výroba březových metel: Poctivé koště, aby dnes člověk pohledal…
Dnešní doba přeje spíše výrobkům na jedno použití: co nejrychleji a nejlevněji vyrobit, využít a vyhodit… A tak třeba takové poctivé koště, aby člověk pohledal! Snad už jen v pohádkách nebo ve skanzenu. Láďa Hruška ovšem hledal, až našel. V Zubří u Rožnova pod Radhoštěm žije Jiří Ondřej, jehož rodina zde po generace taková tradiční březové metly či košťata, jak je místní nazývají, vyráběla.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
K výrobě tradičních březových metel se používají březové větve. „Břízy rostou v lese mezi stromky jako nálety, které musí hajný odstranit,“ vysvětluje pan Ondřej, odkud bere suroviny, „takže já se domluvím s hajným, že mu vyčistím kus lesa, on je spokojený a já mám materiál.“ Nejvhodnější dobou pro řezání březového proutí je jaro a podzim, kdy jsou větve bez listí. Dříve než se však začne z nařezaného materiálu dělat metla, musí dokonale vyschnout. „Kdybychom vyráběli ze syrového a hotový výrobek by pak postupně sesychal, metla by se rozpadla,“ upozorňuje..
Březové větve má rozdělené podle velikosti na delší a kratší pruty, v metlařské hantýrce poeticky nazývané „duše“. Delší pruty tvoří základ budoucí rukojeti, duše je ta část, kterou budeme zanedlouho zametat.
Na jedno koště budeme potřebovat dvakrát pět prutů a dvě hrsti duší (tedy tolik kratších proutků, kolik se vejde do ruky). Vezmeme pět prutů a k jejich horní části (tedy tam, kde se začínají ztenčovat) přiložíme hrst duší tak, aby oba konce splynuly. Pevně svážeme.
2. krok
Totéž uděláme ještě jednou a pak obě poloviny spojíme dohromady. Doprostřed se vloží výztuž rukojeti neboli „hykl“, což je kolík ze smrkového dřeva, a metla se opět velice pevně sváže.
