Vyzkoušejte těchto 5 tipů, jak netradičně šetřit vodou
Šetření vodou je v dnešní době nutnost. Rostoucí ceny energií nebo zhoršující se období sucha. V současné době si už uvědomujeme, že dostatek vody nemusí trvat věčně. Proto se snažíme tímto cenným zdrojem doma neplýtvat, a kromě naší peněženky tak ochránit i přírodu. Nemusíte ale hned překopávat kuchyň nebo koupelnu. Inspirujte se v zahraničí, kde na to jdou chytře, jednoduše a netradičně.
Pět tipů, jak netradičně šetřit vodou (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)
1. Šetřete vodou třeba dvouminutovým zpěvem ve sprše
Na jednoduchý způsob, jak šetřit vodou při osobní hygieně, přišli v Jihoafrické republice. Tu sužuje nedostatek vody a rapidní vysychání vodních toků. Vymysleli proto dvouminutové písně do sprchy, aby v ní netrávili příliš času. Z koupání se tak stala zejména pro děti i zábavná disciplína. Na stránkách 2minuteshowersongs.com si je můžete poslechnout a pouštět si je v koupelně.
Afrika je světadílem, kde je obrovský nedostatek vody
2. Využijte vodu z vaření vajec i misek domácích miláčků
Co děláte s vodou, ve které vaříte vejce či brambory nebo kterou spotřebujete při omývání zeleniny? I ji můžete dále využít k zalévání, pití nebo dalším účelům „Vodu z dobrých brambor můžete využít do polévek nebo ji jednoduše nechte na lince a po vychladnutí vypijte. Doma také chytáme vodu z pračky, ta je skvělá na umytí záchodu díky tomu, že vytéká společně s pracím prostředkem,“ radí Yvonna Gaillyová z ekologického institutu.
Pokud máte domácího mazlíčka, inspirujte se ve Španělsku. Tam vodu z psích a kočičích misek nevylévají, ale použivají k zalévání květin. Pro květiny je také vhodná voda z uvařených vajec, která v sobě má prospěšné minerály a pomáhá udržovat optimální pH půdy.
Vodou z brambor nebo vajec zalejte pokojové květiny
3. Vytírejte talíře chlebem
Jako malí jsme měli po dojedení ve zvyku lízat talíře, kde se ještě nacházely zbytky omáčky či jiných pochutin. Tento styl „předmývání“ ale můžeme v kulturnějším stylu dělat dodnes. Ve Francii nebo v Rumunsku vytírají zbytky polévky z talíře chlebem, kterým z nádobí dostanou zbytky jídla a zároveň se více zasytí.
I když se to nezdá, předmýváním nádobí před vložením do myčky se v Česku podle analýzy Ipsos pro značku Finish vyplýtvá každý rok 3,8 miliard litrů vody, což je objem, který by dokázal naplnit největší přírodní jezero v Česku, Černé jezero. „Nádobí byste měli dávat do myčky bez velkých nečistot a zbytků jídla. Jedná se nejen o plýtvání jídla, ale i znečištění vody samotné. Talíř můžete setřít chlebem, hrnec stěrkou a mastné zbytky papírem, který patří do tříděného biologického odpadu,“ doplňuje Yvonna Gaillyová.
Každoročně se vyplýtvá tolik vody, kolik by se vešlo do Černého jezera
4. Splachujte již použitou vodou
Spočítali jste si někdy, kolikrát za den navštívíte toaletu? Za den takto spotřebujeme několik desítek litrů většinou naprosto čisté a pitné vody. Proto se stále častěji mluví o systémech využívání tzv. šedé vody, tedy vody použité při mytí těla či rukou.
Dostupné systémy zachycující šedou vodu se používají a instalují hlavně v novostavbách. Vodu ale můžeme schránit i ručně – například schovat si dva kýble z napuštěné vany či odchytit tekoucí studenou vodu ve sprše, než nám začne téct voda teplá.
S inovativním řešením přišli v Japonsku. Tam můžete narazit na speciální záchody, jejichž vrchní část tvoří malé umyvadlo. Když si tedy lidé myjí ruce, voda automaticky teče do nádržky, kterou se poté toaleta spláchne.
Při splachování wc můžeme využít i vodu u umyvadla nad toaletou
5. Vařte jen s jedním hrncem
Tento tip je velice jednoduchý a prostý – používejte méně nádobí a nebudete muset tolik plýtvat vodou jeho častým mytím. Velmi populární jsou ve světe takzvané „one pot meals“, tedy jídla, která uvaříte za pomoci pouze jednoho hrnce, či pánvičky. Internet se přímo hemží těmito recepty, mezi které patří těstoviny, rizoto, nebo gnocci.
Italka Lisa Casali zašla tak daleko, že myčku využívá nejen k mytí nádobí, ale také jako prostředek k vaření jídla. Před lety dokonce vydala kuchařku Vaříme v myčce (Cucinare in lavastoviglie) s recepty, jak uvařit lososa, lasagne, nebo zavařit sklenice. To je opravdu zvláštní způsob, jak zabít dvě mouchy jednou ranou, který vám nemůžeme s čistým svědomím doporučit.
Způsobů, kterým se dá voda v domácnostech ušetřit je nespočet. Důležitým krokem je uvědomit si, kolik vody kde využíváme a zda je nutné ji po jednom použití vylít. V Česku k tomu vznikla iniciativa Zalej mě! Na jejich stránkách najdete mapu stromů, které můžete s ušetřenou vodou bez chemikálií nebo mastnot zalít.
Mezi další iniciativy, které se snaží přiblížit šetrné nakládání s vodou patří také projekt Šetříme vodu spolu nebo iniciativa Českého svazu ochránců přírody – Počítáme s vodou. Obě iniciativy upozorňují na to, kolik litrů vody můžete ušetřit změnou každodenních domácích návyků.
Každý strom, který zalijeme ušetřenou vodou bude k užitku nás všech
V rámci dlouhodobé iniciativy Voda pro českou krajinu se tento rok kromě edukativních aktivit zrealizují i terénní práce zaměřené na zadržení vody v krajině horního Polabí u Hořiněvsi a v lokalitě V Krejdách u Žďáru nad Sázavou.
Velký vliv na naši spotřebu vody má už samotné pořízení myčky. Analýza provedená na reprezentativním vzorku českých domácností zjistila, že při používání myčky spotřebujeme během jednoho mycího cyklu v průměru 9,5 litru vody. To je devětkrát méně, než kdybychom stejné množství nádobí myli v ruce (88 litrů).
Další oblastí, kde často plýtváme vodou, je předmývání nádobí. „Více než polovina Čechů předmývá nádobí předtím, než ho vloží do myčky. Průměrná domácnost tímto způsobem spotřebuje až 57 litrů vody týdně. U těchto domácností jde pak celkově o více než tři miliardy litrů ročně – to je množství vody, kterým byste naplnili největší přírodní jezero v České republice, Černé jezero. A toto množství zbytečně odebíráme z vodního koloběhu naší přírody,“ říká Lukáš Klimek, category manager.
Právě voda, kterou doma spotřebováváme, pochází většinou z podzemních zdrojů. Po zužitkování se pak dostává přes čističky odpadních vod do řek, které ji odnášejí do Severního, Baltského nebo Černého moře. Podle posledních zpráv o stavu vodního hospodářství České republiky Ministerstva zemědělství a dat Českého hydrometeorologického ústavu se zásoby spodních vod mezi lety 2010 a 2019 snížily více než o polovinu z 1 590 milionů m3 na 789 milionů.
Problém prohlubuje i úbytek tůní či mokřadů, tedy ploch, které by zadržely vodu v přírodě. „Za posledních několik desetiletí nám z české krajiny zmizelo téměř 10 000 km2 mokřadů a vodní toky se zkrátily o téměř 5 000 kilometrů. To znamená jediné – voda, která v naší krajině naprší, rychle zmizí. Její odtok se na povrchu nemá kde zastavit, popřípadě zpomalit. I to se podílí na dlouhodobém problému sucha v naší zemi. Proto bychom se měli snažit obnovit místa, kde se voda v přírodě může zadržovat a následně během období sucha uvolňovat,“ vysvětluje Petr Stýblo.
Ve spolupráci Ministerstva životního prostředí, VÚV TGM, ÚVGZ, ČHMÚ a ČZU vzniká systém HAMR, který shromažďuje a poskytuje data od roku 1981. Jeho ambicí je poskytovat dlouhodobou predikci vodních zdrojů na území ČR. „Samotný název HAMR v sobě ukrývá jednotlivé typy sucha, které hodnotí. Jedná se o sucho hydrologické, agronomické, meteorologické a retence,“ vysvětluje Adam Vizina, vedoucí oddělení hydrologie z výzkumného ústavu.
Kvalita vody je stejně důležitá jako její nedostatek
Nenechme se ukolébat
Podle dat projektu HAMR je současná situace oproti minulým rokům výrazně příznivější. Ta dlouhodobá ale nabízí jiný pohled. „I když naše statistická predikce na začátek léta ukazuje, že by v této době nemělo dojít k výraznému zaklesávání vodních toků, neměli bychom usnout na vavřínech. Za posledních sedm let se Česká republika potýká se suchem, které je jedním z největších v historii. Dle posledních studií hraje významný vliv nárůst teplot, který mění vodní režim krajiny. Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině i v následujících letech i při normálových srážkových úhrnech, a to zřejmě i ve větším měřítku. Dalším aspektem je fakt, že se sucho v rámci České republiky vyskytuje i v dalších oblastech kromě notoricky známé jižní Moravy a Rakovnicka,“ upozorňuje Vizina.
Lidé by se měli snažit vrátit do přírody mokřady a přirozené zdroje vody
V rámci boje proti suchu proto byla v České republice zahájena dlouhodobdá iniciativa Voda pro českou krajinu. Jejím cílem je revitalizace české krajiny, která přispěje k zadržování vody v půdě, a edukace veřejnosti zaměřená na snižování spotřeby vody v domácnostech.
Tento rok se v rámci projektu kromě jiných aktivit zrealizují terénní práce v krajině horního Polabí u Hořiněvsi a v lokalitě V Krejdách u Žďáru nad Sázavou. Příroda na obou místech utrpěla buď vlivem intenzivního zemědělského využívání, nebo dlouhodobou zanedbaností. Předmětem finanční podpory těchto projektů je vybudování mělkých členitých tůní, které pomohou lépe zadržovat vodu v krajině a zpomalit její odtok z České republiky.
Zdroj informací: Reckitt; Český svaz ochránců přírody; Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; Český svaz ochránců přírody; ZO ČSOP Veronica; Finish
