Seznamte se s 6 nejčastějšími likvidátory vašich pokojovek
Mohlo by se zdát, že když pokojové rostliny svůj veškerý čas tráví uvnitř domu, jsou lépe chráněny před škůdci a chorobami. Jenže ani uvnitř nemusí mít rostliny ideální podmínky. Zejména v zimě bojují s nevhodnou teplotou, špatnou zálivkou, nedostatkem slunečního světla a vlhkostí. To z nich pak dělá snadnou kořist pro různé choroby a škůdce. Je proto nezbytné pokojové rostliny neustále kontrolovat, protože pokud problém včas zachytíte, můžete je zachránit.
Zimní období je pro pokojové rostliny náročnou zkouškou, kdy se snadno stávají kořistí škůdců (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Objevte nejčastější škůdce a choroby:
Svilušky
Svilušky jsou tak malé, že nejsou pouhým okem takřka vidět. Poznat je můžete podle jejich pavučiny. Daří se jim v teplém a suchém prostředí. Svilušky rostlinám škodí tím, že z listů vysávají šťávu, na listech se potom objeví drobné skvrny, které jsou postupně světlejší, až stříbřité nebo bronzové. Rostlinu to oslabuje a ta postupně chřadne. Na spodní straně listů a také na vrcholech výhonů se pak objevují jemné pavučiny. Abyste napadenou rostlinu zachránili, je nutné rychle jednat. Jakmile si všimnete prvních příznaků, je nutné okamžitě zakročit, protože jinak jsou svilušky schopné zlikvidovat nejen onu rostlinu, ale všechny, které doma máte.
Svilušky nemají rády vlhko, a proto nezapomeňte na pravidelnou zálivku. Rostlině pomůžete i pořádnou sprchou. Po osprchování ji pak zakryjte fólií. Svilušky se ve vlhku přestanou rozmnožovat a postupně uhynou. Pomoci vám může i přirozený predátor, tedy berušky, vosičky a draví roztoči. Vyzkoušet můžete rovněž i postřiky spodní části listů odvary z cibule nebo heřmánku. Na trhu jsou pak dostupné i chemické postřiky.
Svilušky jsou tak malé, že nejdou skoro vidět. Na rostlinách je proto nejvýraznějším znakem jejich přítomnosti jemná pavučinka
Mšice
K nejčastějším škůdcům pokojových rostlin patří mšice, které vypadají jako malé zelené, bílé, žluté nebo černé skvrny. Najdete je především na spodní straně listů nebo na vrcholu rostliny, kde napadají mladé rašící pupeny přezimujících rostlin. Často je doprovázejí také cukernaté výměšky. Nejvíce jsou jimi ohroženy všechny druhy pokojových rostlin s měkkými stonky a listy. Dobře se množí tam, kde je suchý vzduch, velké teplo a květináče blízko u sebe. Mšice se navíc množí tak rychle, že jsou schopny rostlinu celou pokrýt během několika málo dní.
Mšice ničí rostlinu tím, že z ní sají rostlinné šťávy a tím ji oslabují. Při větší míře napadení deformují mladé listy. Nebezpečné jsou i proto, že mohou přenášet virózy rostlin. Naštěstí je jde poměrně snadno zabít silným proudem vody ve sprše nebo opakovaným postřikem insekticidním mýdlem. V boji může pomoci také větrání, s nímž zvýšíte vzdušnou vlhkost místnosti. Zároveň je však nutné dodat, že mšice jsou zarputilé a mají výdrž, takže budete muset být skutečně pečliví a pilní, abyste se jich úplně zbavili.
Mšice obvykle najdete na spodní straně listů nebo na vrcholu rostliny
Smutnice
Dalšími velkými škůdci pokojových rostlin jsou smutnice. Smutnice jsou velmi malé mušky o velikosti 2 až 4 milimetry s černým tělíčkem a průhlednými křídly. Poznáte je podle toho, že když se k rostlině přiblížíte, zvednou se z hlíny a poletují okolo. Nejvíce škodí tím, že do hlíny kladou vajíčka, jejichž larvy se pak živí kořínky pokojovky. Rostlina díky tomu žloutne a chřadne. Tento jev zmatečně vybízí pěstitele, aby rostlinu ještě více zaléval, jenže místo zlepšení tím ještě zhorší situaci, protože urychlí vylíhnutí dalších larev. Pozor, smutnice velmi rychle dokážou napadnout i další blízké rostliny. Nejchoulostivější jsou zejména fíkusy, africké fialky a velká část kapradin.
I když se vám to nezdá, nejjednodušším řešením jsou lepové štítky a šipky. Ty se zapíchnou do hlíny vedle rostliny a postupně pochytají mušky, které už pak nebudou moci klást další larvy. Až se již nakladené larvy vylíhnou, přilepí se i ony a tak postupně všichni škůdci vymřou. Jestliže je však smutnic příliš, lepové pasti vám již nebudou stačit, budete potřebovat něco silnějšího. V tom případě můžete zkusit chemii, přesazení rostliny nebo boj se škůdci s pomoci dalších škůdců. Pravdou je, že chemický postřik je rychlý a efektivní. Pokud však máte doma nějaké zvíře nebo alergika, nemusí jít i o nejlepší řešení. Pak je možné zvážit nasazení hlístic na smutnice. Ty se totiž živí larvami smutnic a dokáží je zcela vyhubit. Nejsou přitom nikterak škodlivé pro rostlinu, ani pro lidi. Po zkonzumování všech larev pak samy uhynou. Pozitivní rovněž je, že stojí jen pár korun.
Smutnice jsou malé mušky, kterých se obtížně zbavuje. Pomohou vám v tom dost dobře žluté lepové šipky a štítky
Třásněnky
Třásněnky jsou drobným bílým až žlutočerným hmyzem s třásnitými křídly, který saje listy pokojových rostlin, čímž je deformuje. Může na ně také přenášet virové choroby. Pokud se tyto virózy rozšíří, nezbývá vám už nic jiného, než rostliny zlikvidovat.
Třásněnky na listech po sobě zanechává bílé tečky, které se později spojí do stříbřitých ploch. Daří se jim na rostlinách, jež jsou postaveny blízko radiátorů, kde je teplý a suchý vzduch. Poměrně dobrým prostředkem proti třásněnkám jsou modré lepové desky, na které se škůdce nalepí. Napadené části rostliny pak stačí už jen odstřihnout a zlikvidovat. Použít na ně také můžete i postřik proti škůdcům, který je ale nutné nanášet opakovaně a tak dlouho, dokud nezmizí.
Třásněnky vysávají šťávu z listů, díky čemuž pak pokojová rostlina chřadne. I na ně fungují lepové desky
Chvostoskoci
Chvostoskoci jsou u pokojových rostlin vidět nejvíce v létě. Vyskytují se hlavně na trvale zamokřeném substrátu, protože jim svědčí vlhko. Poznáte je podle bílé až žlutavé barvy a jejich typického skákání. Jsou to asi dvoumilimetroví broučci, kteří však dokáží pokojové rostlině hodně ublížit. Živí se sice převážně odumřelými zbytky rostlin, ale nepohrdnou ani kořeny nebo zdravými mladými výhonky. Pokud se jich chcete zbavit, budete muset nejprve zkusit omezit zálivku a nechat zeminu na čas zcela vyschnout. S likvidací chvostoskoků vám může pomoci také vrstvička písku na povrchu květináče. V případě, že jsou však silně přemnožení, neobejdete se bez postřiku vhodným insekticidem.
Chvostoskoci jsou u pokojových rostlin vidět nejvíce v létě, to však neznamená, že by v zimě nemohli také parazitovat
Plíseň
Velmi častým zimním problémem pokojových rostlin je výskyt plísně v květináči. Jde o plíseň, jež dělá na povrchu zeminy nepěkné povlaky a chomáčky. Jde o nepopíratelný znak, že květinu příliš zaléváte a nenecháte povrch květináče dostatečně vyschnout. Za vznikem plísní může být ale i nevhodné hnojení. Někdy se může stát, že si plíseň přinesete domů v sáčku se zeminou nebo s novou květinou. Mnohé plísně bohužel nezůstanou pouze na povrchu, ale napadají i kořenový systém rostliny.
Plísně se naštěstí můžete zbavit, a to hned vícero způsoby. Vždy je však nutné v prvé řadě odstranit její příčinu. Ty druhy rostlin, které tedy snesou vyschnutí kořenového balu, nechte více proschnout. Mírně napadenou zeminu pak jen trochu prohrábněte, otočte, prokypřete a lehce zalijte. Tam, kde je plísně více, je nutné vrchní vrstvu odstranit a nahradit ji novou zeminou. Vůbec ale tím nejlepším řešením však může být přesazení rostliny do kvalitní čisté zeminy.
