Drahokamy podzimního lesa voskovka černající a krásnorůžek lepkavý aneb Když zasvítí oranžová..
Když na zeleném podkladu zazáří oranžová barva houbové plodnice, bývá návštěvník lesa natolik okouzlen, že mu otázka kuchyňského upotřebení takových přírodních drahokamů snad ani nepřijde na mysl. Vlastně si nedovedu představit alespoň trochu výtvarně cítícího člověka, který by tyto dva druhy hub označil hanlivým pojmenováním „prašivky“.
Voskovka černající
Prvou takovou krasavicí, již můžete nalézt právě v těchto dnech, zvláště pak po vydatném dešti, je voskovka černající (Hygrocybe nigrescens). Voskovky jsou poplatné svému rodovému jménu, poznáte je podle zvláštní, jakoby voskovité konzistence kuželovitého klobouku. Naleznete je mezi trávou a mechem, jsou-li však vystaveny přímému slunci, nemají dlouhou životnost. I druhové jméno je charakteristické: stářím a poraněním tato voskovka nápadně černá. Není jedlá, ale to jí – domnívám se – vzhledem k jejím půvabům snadno promineme.
Druhým oranžovým klenotem naší přírody je krásnorůžek lepkavý (Calocera viskoza), známý snad každému houbaři. Mnohý jej ovšem mylně zaměňuje za kuřátka, z nichž některá jsou jedlá a chutná, s jejich určováním je však svízel (a to, prosím, platí i pro profesionální mykology). Krásnorůžek nás provází na našich pochůzkách jehličnatými lesy, kde jeho rozvětvené, gumovitě pružné, a až 10 cm vysoké plodnice vyrůstají z odumřelého dřeva či z hnijících kořenů. I on se objevuje především po deštích, za příznivého počasí dokonce až do ledna. Jeho na omak lepkavé plodnice lákají ke sběru, je totiž zcela neškodný, jeho tuhost jej však činí nestravitelným.
Houbař, kterého tato houbička svým vzhledem okouzlí, často neodolá a přidá ji do směsi hub, zavařovaných v octě. Takto krásnorůžek splní svou funkci dekorativní, v nálevu totiž nevybledne jako jiné výrazně barevné podzimní houby.
Publikováno: 10. 10. 2017, Autor: Jaroslav Vanča , Profil autora: Jaroslav Vanča
