Kvetoucí hvězdník předčí svou nádherou i mnohé orchideje
Hvězdník je nádherná cibulnatá rostlina, která představuje atraktivní dekoraci do interiéru, pěkný dárek, ale i předmět zájmu mnoha nadšených sběratelů. Jeho hlavní předností jsou ohromné květy, které vykvétají na dlouhých dutých stvolech. Najdeme je v široké paletě barev včetně květů dvoubarevných a žíhaných. Hvězdník je velmi vhodný do našich bytů, protože mu nevadí suchý vzduch a nižší vlhkost.
Krásný hvězdník atraktivně rudé barvy (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Hvězdník nebo Amaryllis
Latinský název hvězdníku je Hippeastrum a někdy se tento druh mylně zaměňuje za rod Amaryllis. Jedná se ale o dva různé druhy, které se pro jistou podobnost květů rády zaměňují. Jak se v nich ale vyznat? Je to celkem jednoduché. Amaryllis (Amaryllis belladona) pochází z Jižní Afriky a kvete čistě růžovými květy. Trubky květů jsou užší a cípatější. Nepěstuje se příliš často, můžeme se s ním ale setkat i v zahradní výsadbě.
Oproti tomu hvězdník (Hippeastrum) je druh, který na našich oknech najdeme z 99%. Mohutné květy rostou na dlouhém stonku po 2-5 v široké paletě barev, z nichž je nejčastější bílá, červená, růžová nebo oranžová barva. Mnohé druhy jsou i dvoubarevné. Hvězdník pochází z Jižní Ameriky z oblastí s výrazným obdobím sucha. Proto také velkokvěté hybridy vyžadují přesné dodržování období sucha, aby pravidelně vykvétaly v zimě nebo časně na jaře. Hvězdníky jsou oblíbené a každým rokem se můžeme setkat na trhu s novými nádhernými druhy. Vzhledem ke své atraktivitě a poměrně snadnému pěstování se tento druh stal i oblíbeným artiklem sběratelů. Jeho vlastnosti jej rovněž předurčují jako ideální dárkovou rostlinu. Udělat někomu radost můžeme jak nakvetlou rostlinou, tak i cibulí prodávanou v dárkové krabičce.
Pokud se chystáme pěstovat hvězdník z cibule, je krokem číslo jedna správný výběr. Vzhledem k tomu, že se rostliny nejčastěji prodávají v uzavřených krabičkách, určitě ji vždy otevřeme a zkontrolujeme obsah. Cibule musí být pevná a měla by rašit. Malé, seschlé nebo naopak silné narašené cibule s dlouhým stvolem nekupujeme.
Pro výsadbu volíme květináč, který je jen o něco málo větší, než je průměr cibule. Dobře vypadají hliněné květináče, vyzkoušet ale můžete i plastový květináč, posazený do pěkného obalu, který se bude hodit k pozdějším květům. Cibuli vyjmeme z obalu a můžeme ji rovnou zasadit. Někdo doporučuje namočení přes noc ve vlažné vodě. Cibule nasákne vodu a o něco rychleji potom raší. Důležitým kritériem je správně zvolený substrát. Cibuloviny obecně milují propustnou, písčitou zem.
Dobrým dokladem je Holandsko – cibulovinová velmoc. Parky, zahrady a pole, kde se cibuloviny pěstují, vypadají na jaře úchvatně, květ vedle květu. Mají zde totiž přesně to, co potřebují, písčitou zem a vysokou hladinu spodní vody. Nevysychají a zároveň mají dostatek vzduchu. Před výsadbou hvězdníku by neměla chybět drenáž. Vrstvička keramzitu nebo hrubého štěrku bude zcela ideální. Cibuli nikdy v květináči neutopíme, její horní část by měla z ⅓ koukat nad povrchem.
Po výsadbě a mírné zálivce je umístíme na světlý okenní parapet při teplotě 22-25 °C. Až do vytvoření poupat zaléváme jen velmi mírně, po rozkvětu můžeme něco vody přidat. Jakmile začne rašit květní stvol, můžeme rostlinou otáčet, aby nedošlo k jednostrannému růstu způsobeného tím, jak se rostlina vytahuje za světlem. V případě, že je nedostatek světla, může se stvol začít pod tíhou květů ohýbat. Tomu je dobré předejít oporou. Tenká bambusová tyčka odpovídající délky poslouží účelu a nijak nenaruší celkový dojem. Květy vydrží déle, přeneseme-li rostlinu do chladnější místnosti.
Po odkvětu posledního květu, odřízneme stvol a udržujeme jen velmi mírnou zálivku. V tuto dobu je atraktivita hvězdníku pryč. Mnoho pěstitelů rostliny po odkvětu „uklízí“ na méně exponované místo. Stvol jsme odstranili, dále je však nutné pěstovat samotné listy. Proto i stanoviště kam rostliny přenášíme, by mělo mít vhodné podmínky a hlavně dostatek světla. Přes léto je naprosto ideálním řešením letnění. Květináče s cibulemi vyneseme do zahrady a občas pokropíme. Cibule hezky zesílí a zmohutní.
Počátkem září zálivku zcela ukončíme a všechny zelené části necháme uschnout a cibuli zatáhnout. Cibuli necháme v květináči, jen ji přeneseme na suché místo s teplotou okolo 15 °C. Zhruba po třech měsících můžeme začít celý koloběh pěstování nanovo. Cibuli vyjmeme z květináče, důkladně ji oklepeme a zbavíme volných slupek. Přesazujeme klidně do původního květináče, ovšem zeminu musíme kompletně vyměnit, včetně drenáže. Od zasazení do květu uplyne 6 až 8 týdnů, kvetení lze tedy podle potřeby dobře načasovat. Doba výsadby je vhodná kdykoliv v období od konce listopadu do února. Později vysazené cibule mají více světla a méně se vytahují.
Množení:
Množíme postranními cibulkami, které oddělujeme od mateřské rostliny. Můžeme množit také semeny, která musí být čerstvá, je to však náročné a zdlouhavé. Než se dočkáme prvních květů, uplyne několik let.
Rostlina je napadána třásněnkami, které vysáváním poškozují listy, květy i cibuli. Pro jejich redukci použijeme modré lepové desky nebo vhodný postřik.
