reklama

Nejen lidé, ale i psi se mohou potýkat s problémy při pohybu či bolestmi kloubů

Psi pohyb milují, ale ani jim se nevyhýbají nejrůznější pohybové problémy. Některé souvisejí s věkem nebo s úrazem, jiné jsou dědičně podmíněné. Zvláště u starších zvířat s nimi musíme počítat, ale když nepodceníme prevenci, můžeme oddálit jejich nástup nebo se jim i zcela vyhnout.

Pohyb si psi užívají, ale i je mohou potkat nejrůznější obtíže (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Pohyb je pro psy naprosto přirozenou aktivitou a některá plemena ho potřebují skutečně dost. I proto se nevyhnete občasným zraněním, které váš chlupáč utrpí. Ale existuje také několik poměrně častých pohybových onemocnění, která se objevují v nejrůznějších fázích psího života a zvířatům znepříjemňují nejen jejich oblíbené procházky, ale jakýkoliv jejich pohyb. K některým jsou náchylnější střední a velká plemena, další se vyskytují naopak u plemen malých.

Prokletá dysplazie - když psa bolí klouby

Majitelé plemen, jako jsou němečtí ovčáci nebo labradoři, dobře znají hrozbu v podobě dysplazie kyčelního kloubu, která se někdy také označuje zkratkou DKK. K této nemoci jsou náchylnější střední, velká a obří plemena. Štěně se sice narodí se zdravým kyčelním kloubem, který je uzpůsoben ke krouživému pohybu, ale během postupného vývoje ve štěněčím a dorosteneckém věku může dojít k poruše, kvůli níž se kloub začne pohybovat do stran, a tím se ničí.

Retrívři
S dysplazií kyčelních kloubů mají problémy i oblíbení zlatí retrívři (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

V mnoha případech laik na první pohled nepozná, že jeho pes trpí právě dysplazií, někdy se může projevovat obtížným vstáváním, potížemi při chůzi do schodů nebo vytáčením bolavé nohy do strany. Třebaže se nejedná přímo o dědičnou nemoc, je geneticky podmíněná, i proto se u vybraných plemen dělají u mladých zvířat speciální vyšetření, které dysplazii odhalí.

Dopřejte mu plavání

Správnou výživou a vhodnou prevencí lze alespoň částečně výskytu dysplazie předejít. I když je štěně nevyčerpatelnou studnicí energie, zbytečně ho nezatěžujte extrémními pohybovými aktivitami. Pokud máte možnost, a je vhodné roční období, dopřejte mu plavání, které kloubům velmi prospívá.

Kvalitní krmivo by mělo obsahovat omezené množství energie, zejména tuků, a naopak dostatek bílkovin. Nejlepší variantou jsou kvalitní granule s obsahem maximálně 17 % tuku a 28-30 % bílkovin. Někdy se majitelé domnívají, že dysplazii předejdou zvýšeným přísunem vápníku a dalších vitaminů a minerálů. Opak je pravdou, takže je nejlepší se poradit se zkušeným chovatelem nebo ještě lépe veterinářem, který se specializuje na pohybová onemocnění.

Ovčák
Němečtí ovčáci milují aportování. Ale než se jim vyvinou klouby, raději to s ním nepřehánějte (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Nemoc malých plemen

Trpasličí a malá plemena do váhy zhruba 9 kg sice netrápí dysplazie, ale objevuje se u nich onemocnění zvané luxace pately neboli čéšky. Nicméně, některé formy se nevyhýbají ani větším psům, třeba německým dogám nebo labradorům.

Dochází k němu ve chvíli, kdy se čéška vychýlí mimo stehenní kost. Luxace je buď vrozená, nebo získaná jako následek úrazu. Veterináři rozlišují čtyři stupně luxace pately, přičemž první stupeň lze řešit léky, u dalších stupňů se přistupuje většinou k chirurgickému řešení.

Jako prevenci zvěrolékař doporučí odpovídající nenáročný pohyb, vhodnou stravu a především se vyhýbat překrmování psa, protože obezita může projevy luxace velmi zhoršit.

Pomerian
Roztomilý malý špic pomerian patří k plemenům, u kterých se vyskytuje luxace čéšky (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Trápení psích seniorů

Typickým onemocněním starších psů je artróza (osteoartritida). Ta vzniká buď jako projev stárnutí, tedy opotřebením chrupavek, ale často také jako následek nějakého úrazu, například přetržení vazů, poškození kolene či zlomeniny. Artróza je rovněž sekundárním projevem deformací způsobených dysplazií kyčlí. Proto se může objevit i u mladších, třeba tříletých psů.

Podobně jako u lidí postupuje artróza u psů plíživě a její projevy se s věkem zhoršují. Chlupáč ztrácí chuť hýbat se, obtížně vstává a chvíli mu trvá, než se „rozejde“, když opouští pelíšek po odpočinku nebo spánku. Můžete si také všimnout, že si najednou na některou z končetin ulevuje.

Pomohou kmenové buňky

Změny způsobené artrózou jsou bohužel nezvratné. Když ale onemocnění nepodceníte a začnete s jeho léčbou hned, psovi výrazně ulevíte od bolesti a můžete oddálit nejhorší projevy. S veterinářem se domluvíte na vhodné stravě, případně na podávání preparátů s chondroprotektivy. Ta sice nemohou vytvořit novou chrupavku či vrátit kloub do „normálu“, ale uleví od bolesti a zlepší pohyb. Pomáhají hlavně jako prevence u prvních projevů artritidy.

Moderní metodou léčby je ta s pomocí kmenových buněk. U psů je vcelku úspěšná, ale jedná se o poměrně cenově náročnou záležitost pohybující se v řádech desetitisíců korun. Když ale artróza trápí mladší zvíře a lékař ji doporučí, určitě stojí za zkoušku.

Bernský salašnický pes
Bernský salašnický pes trpívá dysplazií loketních kloubů (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Co byste měli vědět:

  • Obezita je pro všechny pohybové choroby doslova prokletím. Takže zvířata, která mají nějaký podobný zdravotní problém, nepřekrmujte a snažte se je udržet v ideální váze, někdy i trochu „pod váhou“. Dbejte na rady zvěrolékaře, který vám nejspíš doporučí i speciální krmivo, které pomůže udržet správnou váhu a zároveň dodá tělu potřebné látky a vitamíny.
  • U větších plemen se objevuje rovněž další pohybové onemocnění – dysplazie loketních kloubů (DLK). Tento defekt lze dobře odstranit chirurgickou cestou. Příčinou je nejen genetika, ale také poúrazové komplikace nebo chyby ve výživě.

Vašeho pejska mohou trápit také různé alergie:

Publikováno: 1. 9. 2021, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová